24
A vyšed Ježíš, bral se z chrámu; i pøistoupili uèedlníci jeho, aby ukázali jemu stavení chrámové. Ježíš pak øekl jim: Vidíte-liž tyto všecky vìci? Amen pravím vám: Nebude zùstaven tuto kámen na kameni, kterýž by nebyl zboøen. A když se posadil na hoøe Olivetské, pøistoupili k nìmu uèedlníci jeho soukromí, økouce: Povìz nám, kdy to bude, a která znamení budou pøíchodu tvého a skonání svìta? I odpovìdìv Ježíš, øekl jim: Vizte, aby vás žádný nesvedl. Nebo mnozí pøijdou ve jménu mém, økouce: Jáꜜ jsem Kristus, a svedouꜜ mnohé. Budete slyšeti zajisté boje a povìsti bojù. Hleïtež, abyste se nekormoutili; nebo musí to všecko býti; ale ne ihned bude konec. Nebo povstane národ proti národu a království proti království, a budou morové a hladové a zemìtøesení po místech. Ale tyto všecky vìci jsou poèátkové bolestí. A tehdy vy budete souženi, a budou vás mordovati, a budete v nenávisti u všech národù pro jméno mé. 10 A tehdyꜜ se zhorší mnozí a vespolek se budou zrazovati a nenávidìti. 11 A mnozí falešní proroci povstanou, a svedou mnohé. 12 A že rozmnožena bude nepravost, ustydneꜜ láska mnohých. 13 Ale kdož by setrval až do konce, tenꜜ spasen bude. 14 A budeꜜ kázáno toto evangelium království po všem svìtì, na svìdectví všem národùm, a tehdážꜜ pøijde skonání. 15 Protož když uzøíte ohavnost zpuštìní, pøedpovìdìnou od Daniele proroka, ana stojí na místì svatém, (kdo ète, rozumìj,) 16 Tehdáž ti, kteøíž by byli v Judstvu, nechꜜ utekou k horám. 17 A kdo na støeše, nesstupuj dolù, aby nìco vzal z domu svého. 18 A kdo na poli, nevracuj se zase, aby vzal roucha svá. 19 Bìda pak tìhotným a tìm, kteréž kojí, v tìch dnech. 20 Protož modlte se, aby utíkání vaše nebylo v zimì anebo v svátek. 21 Nebo bude tehdáž soužení veliké, jakéž nebylo od poèátku svìta až dosavad, aniž kdy potom bude. 22 A byꜜ nebyli ukráceni dnové ti, nebyl by spasen nižádný èlovìk. Ale pro vyvolené ukráceni budou dnové ti. 23 Tehdy øekl-li by vám kdo: Aj, tutoꜜ jest Kristus, anebo tamto, nevìøte. 24 Nebo povstanou falešní Kristové a falešní proroci, a èiniti budou divy veliké a zázraky, tak aby v blud uvedli, (by možné bylo,) také i vyvolené. 25 Aj, pøedpovìdìl jsem vám. 26 Protož øeknou-liꜜ vám: Aj, na poušti jest, nevycházejte. Aj, v skrýších, nevìøte. 27 Neb jakož blesk vychází od východu slunce, a ukazuje se až na západ, takꜜ bude i pøíchod Syna èlovìka. 28 Neboꜜ kdežkoli bude tìlo, tuꜜ se sletí i orlice. 29 A hned po soužení, kteréž bude tìch dnù, slunce se zatmí a mìsíc nedá svìtla svého a hvìzdy budou padati s nebe a moci nebeské budou se pohybovati. 30 A tehdyꜜ se ukáže znamení Syna èlovìka na nebi, a tuꜜ budou kvíliti všecka pokolení zemì, a uzøíꜜ Syna èlovìka pøicházejícího na oblacích nebeských s mocí a slavou velikou. 31 Kterýž pošle andìly své s hlasem velikým trouby, a shromáždíꜜ vyvolené jeho ode ètyø vìtrù, od konèin nebes až do konèin jejich. 32 Od stromu pak fíkového nauète se podobenství: Když již ratolest jeho odmladne a listí se puèí, porozumíváte, že blízko jest léto. 33 Takéž i vy, když uzøeli byste toto všecko, vìzte, žeꜜ blízko jest a ve dveøích království Boží. 34 Amen pravím vám, že nepomine vìk tento, až se tyto všecky vìci stanou. 35 Nebe a zemì pominou, ale slova má nepominou. 36 O tom pak dni a hodinì té nižádný neví, ani andìlé nebeští, jediné sám Otec mùj. 37 Ale jakož bylo za dnù Noé, takꜜ bude i pøíchod Syna èlovìka. 38 Nebo jakož jsou za dnù tìch pøed potopou žrali a pili, ženili se a vdávaly se, až do toho dne, když Noé všel do korábu, 39 A nezvìdìli, až pøišla potopa, a zachvátila všecky, takꜜ bude i pøíští Syna èlovìka. 40 Tehdyꜜ dva budou na poli; jeden bude vzat, a druhý zanechán. 41 Dvì budou ve mlýnì pøi žernovu; jedna bude vzata, a druhá zanechána. 42 Bdìtež tedy, ponìvadž nevíte, v kterou hodinu Pán váš pøijíti má. 43 Toto pak vìzte, že byꜜ vìdìl hospodáø, v které by bdìní zlodìj mìl pøijíti, bdìl by zajisté, a nedalꜜ by podkopati domu svého. 44 Protož i vy buïte hotovi; nebo v tu hodinu, v kterouž se nenadìjete, Syn èlovìka pøijde. 45 Kdoꜜ tedy jest služebník vìrný a opatrný, kteréhož ustanovil pán jeho nad èeledí svou, aby jim dával pokrm v èas? 46 Blahoslavený služebník ten, kteréhož, pøijda pán jeho, nalezl by, an tak èiní. 47 Amen pravím vám, že nade vším statkem svým ustanoví jej. 48 Jestliže by pak øekl zlý služebník ten v srdci svém: Prodlévá pán mùj pøijíti, 49 I poèal by bíti spoluslužebníky, jísti a píti s opilci, 50 Pøijdeꜜ pán služebníka toho v den, v kterýž se nenadìje, a v hodinu, v kterouž neví. 51 I oddìlíꜜ jej, a díl jeho položí s pokrytci. Tamꜜ bude pláè a škøipení zubù.