1 Nesuïtež, abyste nebyli souzeni. 2 Nebo jakým soudem soudíte, takovýmž budete souzeni, a jakouž mìrou mìøíte, takovouž bude vám zase odmìøeno. 3 Kterakž pak vidíš mrvu v oku bratra svého, a v oku svém bøevna necítíš? 4 Aneb kterak díš bratru svému: Nech, aꜜ vyvrhu mrvu z oka tvého, a aj, bøevno jest v oku tvém? 5 Pokrytèe, vyvrz nejprv bøevno z oka svého, a tehdy prohlédneš, abys vyòal mrvu z oka bratra tvého. 6 Nedávejte svatého psùm, aniž mecte perel svých pøed svinì, aꜜ by snad nepotlaèily jich nohama svýma, a psi obrátíce se, aby neroztrhaly vás. 7 Proste, a dánoꜜ bude vám; hledejte, a naleznete; tlucte, a bude vám otevøíno. 8 Nebo každý, kdož prosí, béøe; a kdož hledá, nalézá; a tomu, jenž tluèe, bude otevøíno. 9 Nebo který z vás jest èlovìk, kteréhož kdyby prosil syn jeho za chléb, zdali kamene podá jemu? 10 A prosil-li by za rybu, zdali hada podá jemu? 11 Ponìvadž tedy vy, jsouce zlí, umíte dobré dary dávati synùm vašim, èím více Otec váš, jenž jest v nebesích, dá dobré vìci tìm, kteøíž ho prosí? 12 A protož všecko, což byste chtìli, aby vám lidé èinili, to i vy èiòte jim; toꜜ zajisté jest Zákon i Proroci. 13 Vcházejte tìsnou branou; nebo prostranná brána a široká cesta jest, kteráž vede k zahynutí, a mnoho jest tìch, kteøíž vcházejí skrze ni. 14 Nebo tìsná jest brána a úzká cesta, kteráž vede k životu, a málo jest nalézajících ji. 15 Pilnì se pak varujte falešných prorokù, kteøíž pøicházejí k vám v rouše ovèím, ale vnitø jsou vlci hltaví. 16 Po ovocích jejich poznáte je. Zdaliž sbírají z trní hrozny, aneb z bodláèí fíky? 17 Takꜜ každý strom dobrý ovoce dobré nese, zlý pak strom zlé ovoce nese. 18 Nemùžeꜜ dobrý strom zlého ovoce nésti, ani strom zlý ovoce dobrého vydávati. 19 Všeliký strom, kterýž nenese ovoce dobrého, vyꜜat a na oheò uvržen bývá. 20 A tak tedy po ovocích jejich poznáte je. 21 Ne každý, kdož mi øíká: Pane, Pane, vejde do království nebeského, ale ten, kdož èiní vùli Otce mého, kterýž v nebesích jest. 22 Mnozíꜜ mi dìjí v onen den: Pane, Pane, zdaliž jsme ve jménu tvém neprorokovali, a ve jménu tvém ïáblù nevymítali, a v tvém jménu zdaliž jsme divù mnohých neèinili? 23 A tehdyꜜ jim vyznám, že jsem vás nikdy neznal. Odejdìte ode mne, èinitelé nepravosti. 24 A protož každého, kdož slyší slova má tato a zachovává je, pøipodobním muži moudrému, kterýž ustavìl dùm svùj na skále. 25 I spadl pøíval, a pøišly øeky, a váli vìtrové, a oboøili se na ten dùm, a nepadl; nebo založen byl na skále. 26 A každý, kdož slyší slova má tato, a neplní jich, pøipodobnìn bude muži bláznu, kterýž ustavìl dùm svùj na písku. 27 I spadl pøíval, a pøišly øeky, a váli vìtrové, a oboøili se na ten dùm, i padl, a byl pád jeho veliký. 28 I stalo se, když dokonal Ježíš øeèi tyto, že se pøevelmi divili zástupové uèení jeho. 29 Nebo uèil je jako moc maje, a ne jako zákoníci.