1 Pilnì se varujte, abyste almužny vaší nedávali pøed lidmi, proto abyste byli vidíni od nich, jinak nebudete míti odplaty u Otce vašeho, jenž jest v nebesích. 2 Protož když dáváš almužnu, netrub pøed sebou, jako pokrytci èiní v školách a na ulicech, aby chváleni byli od lidí. Amen pravím vám, majíꜜ odplatu svou. 3 Ale ty když dáváš almužnu, tak èiò, aꜜ neví levice tvá, co èiní pravice tvá, 4 Aby almužna tvá byla v skrytì, a Otec tvùj, kterýž vidí v skrytì, odplatí tobì zjevnì. 5 A když bys se chtìl modliti, nebývejž jako pokrytci, kteøíž obyèej mají, v školách a na úhlech rynku stojíce, modliti se, aby byli vidíni od lidí. Amen pravím vám, žeꜜ mají odplatu svou. 6 Ale ty když bys se modliti chtìl, vejdi do pokojíka svého, a zavra dveøe své, modliž se Otci svému, jenž jest v skrytì, a Otec tvùj, kterýž vidí v skrytì, odplatí tobì zjevnì. 7 Modléce se pak, nebuïtež marnomluvní jako pohané; nebo se domnívají, že mnohomluvností svou to zpùsobí, aby byli uslyšáni. 8 Nepøirovnávejtež se tedy jim, neboꜜ ví Otec váš, èeho jest vám potøebí, prve nežli byste vy ho prosili. 9 A protož vy takto se modlte: Otèe náš, jenž jsi v nebesích, posvìꜜ se jméno tvé. 10 Pøijï království tvé. Buï vùle tvá jako v nebi tak i na zemi. 11 Chléb náš vezdejší dej nám dnes. 12 A odpusꜜ nám viny naše, jakož i my odpouštíme vinníkùm našim. 13 I neuvoï nás v pokušení, ale zbav nás od zlého. Nebo tvé jest království, i moc, i sláva, na vìky, Amen. 14 Nebo budete-li odpouštìti lidem viny jejich, odpustíꜜ i vám nebeský Otec váš. 15 Jestliže pak neodpustíte lidem vin jejich, aniž Otec váš odpustí vám høíchù vašich. 16 Když byste se pak postili, nebývejtež jako pokrytci zasmušilí; neboꜜ pošmuøují tváøí svých, aby vìdomé bylo lidem, že se postí. Amen pravím vám, vzaliꜜ jsou odplatu svou. 17 Ty pak, když se postíš, pomaž hlavy své a tváø svou umej, 18 Aby nebylo zjevné lidem, že se postíš, ale Otci tvému, kterýž jest v skrytì. A Otec tvùj, kterýž vidí v skrytosti, odplatí tobì zjevnì. 19 Neskládejte sobì pokladù na zemi, kdežto mol a rez kazí, a kdež zlodìji vykopávají a kradou. 20 Ale skládejte sobì poklady v nebi, kdežto ani mol ani rez kazí, a kdežto zlodìji nevykopávají ani kradou. 21 Nebo kdežꜜ jest poklad váš, tuꜜ jest i srdce vaše. 22 Svíce tìla jestiꜜ oko; jestliže oko tvé sprostné bylo by, všecko tìlo tvé svìtlé bude. 23 Pakliꜜ by oko tvé bylo nešlechetné, všecko tìlo tvé tmavé bude. Protož jestliže svìtlo, kteréž jest v tobì, jest tma, co pak sama tma, jaká bude? 24 Žádný nemùže dvìma pánùm sloužiti. Nebo zajisté jednoho nenávidìti bude, a druhého milovati, aneb jednoho pøídržeti se bude, a druhým pohrdne. Nemùžte Bohu sloužiti i mamonì. 25 Protož pravím vám: Nepeèujte o život váš, co byste jedli a co pili, ani o tìlo vaše, èím byste je odívali. Zdaliž není život více nežli pokrm, a tìlo více nežli odìv? 26 Hleïte na ptactvo nebeské, žeꜜ nesejí ani žnou, ani shromažïují do stodol, avšak Otec váš nebeský krmí je. I zdaliž vy jich mnohem nepøevyšujete? 27 A kdo z vás peèlivì mysle, mùže pøidati ku postavì své loket jeden? 28 A o odìv proè peèujete? Pouète se na kvítí polním, kterak roste, nepracuje ani pøede. 29 A aj, pravím vám, že ani Šalomoun ve vší slávì své tak odín nebyl, jako jedno z nich. 30 Ponìvadž tedy trávu polní, ješto dnes jest, a zítra do peci bývá vložena, Bùh tak odívá, i zdaliž mnohem více vám toho neèiní, ó malé víry? 31 Nepeèujtež tedy, øíkajíce: Co budeme jísti? anebo: Co budeme píti? anebo: Èím se budeme odívati? 32 Nebo toho všeho pohané hledají. Víꜜ zajisté Otec váš nebeský, že toho všeho potøebujete. 33 Ale hledejte vy nejprv království Božího a spravedlnosti jeho, a toto vše bude vám pøidáno. 34 Protož nepeèujte o zítøejší den, nebo zítøejší den peèovati bude o své vìci. Dostiꜜ má den na svém trápení.