1 A všed Ježíš, bral se pøes Jericho. 2 A aj, muž, jménem Zacheus, a ten byl hejtman nad celnými, a byl bohatý. 3 I žádostiv byl vidìti Ježíše, kdo by byl; a nemohl pro zástup, nebo postavy malé byl. 4 A pøedbìh napøed, vstoupil na strom planého fíku, aby jej vidìl; neb tudy mìl jíti. 5 A když pøišel k tomu místu, pohledìv zhùru Ježíš, uzøel jej, i øekl jemu: Zachee, spìšnì sstup dolù, nebo dnes v domu tvém musím zùstati. 6 I sstoupil rychle, a pøijal jej radostnì. 7 A vidìvše to všickni, reptali, økouce: K èlovìku høíšnému se obrátil. 8 Stoje pak Zacheus, øekl ku Pánu: Aj, polovici statku svého, Pane, dávám chudým, a oklamal-li jsem v èem koho, navracuji to ètvernásob. 9 I dí jemu Ježíš: Dnes spasení stalo se domu tomuto, protože i on jest syn Abrahamùv. 10 Nebo pøišel Syn èlovìka, aby hledal a spasil, což bylo zahynulo. 11 Toho když oni poslouchali, promluvil k nim dále podobenství, protože byl blízko od Jeruzaléma a že se oni domnívali, že by se hned mìlo zjeviti království Boží. 12 I øekl: Èlovìk jeden rodu znamenitého odšel do daleké krajiny, aby pøijal království a zase se navrátil. 13 I povolav desíti služebníkù svých, dal jim deset høiven, a øekl jim: Kupètež, dokudž nepøijdu. 14 Mìšꜜané pak jeho nenávidìli ho, a poslali poselství za ním, økouce: Nechcemeꜜ, aby tento kraloval nad námi. 15 I stalo se, když se navrátil, pøijav království, rozkázal zavolati tìch svých služebníkù, kterýmž byl dal peníze, aby zvìdìl, jak kdo mnoho získal. 16 I pøišel první, øka: Pane, høivna tvá deset høiven získala. 17 I øekl jemu: To dobøe, služebníèe dobrý. Že jsi nad málem byl vìrný, mìjž moc nad desíti mìsty. 18 A druhý pøišel, øka: Pane, høivna tvá získala pìt høiven. 19 I tomu øekl: I ty budiž nad pìti mìsty. 20 A jiný pøišel, øka: Pane, aj, teï høivna tvá, kterouž jsem mìl složenou v šátku. 21 Nebo jsem se bál tebe, ješto jsi èlovìk pøísný; béøeš, èeho jsi nepoložil, a žneš, èeho jsi nerozsíval. 22 I øekl jemu: Z úst tvých soudím tebe, služebníèe zlý. Vìdìl jsi, že jsem já èlovìk pøísný, bera, což jsem nepoložil, a žna, èehož jsem nerozsíval. 23 I proèes tedy nedal penìz mých na stùl, a já pøijda, byl bych je vzal i s požitky? 24 I øekl tìm, kteøíž tu stáli: Vezmìte od nìho høivnu, a dejte tomu, kterýž má deset høiven. 25 I øekli jemu: Pane, máꜜ deset høiven. 26 I dí jim: Jistì pravím vám, že každému, kdož má, bude dáno, ale od toho, kterýž nemá, i to, což má, bude odjato. 27 Ty pak nepøátely mé, kteøíž nechtìli, abych nad nimi kraloval, pøiveïte sem a zmordujte pøede mnou. 28 To povìdìv, šel pøedce, vstupuje k Jeruzalému. 29 I stalo se; když se pøiblížil k Betfagi a k Betany, k hoøe, kteráž slove Olivetská, poslal dva uèedlníky své, 30 Øka: Jdìte do mìsteèka, kteréž proti vám jest. Do kteréhožto vejdouce, naleznete oslátko pøivázané, na nìmžto nikdy žádný z lidí nesedìl. Odvìžtež je, a pøiveïte ke mnì. 31 A optal-liꜜ by se vás kdo, proè je odvazujete, tak jemu díte: Protože Pán ho potøebuje. 32 Tedy odšedše ti, kteøíž byli posláni, nalezli tak, jakž jim byl povìdìl. 33 A když odvazovali oslátko, øekli páni jeho k nim: Proè odvazujete oslátko? 34 A oni øekli: Pán ho potøebuje. 35 I pøivedli je k Ježíšovi, a vloživše roucha svá na oslátko, vsadili na nì Ježíše. 36 A když on jel, stlali roucha svá na cestì. 37 Když se pak již pøibližoval k místu tomu, kudyž scházejí s hory Olivetské, poèalo všecko množství uèedlníkù radostnì chváliti Boha hlasem velikým ze všech divù, kteréž byli vidìli, 38 Økouce: Požehnaný král, jenž se béøe ve jménu Pánì. Pokoj na nebi, a sláva na výsostech. 39 Ale nìkteøí z farizeù, kteøíž tu byli v zástupu, øekli k nìmu: Mistøe, potresci uèedlníkù svých. 40 I odpovìdìv, øekl jim: Pravímꜜ vám: Budou-li tito mlèeti, kameníꜜ bude volati. 41 A když se pøiblížil, uzøev mìsto, plakal nad ním, 42 Øka: Ó kdybys poznalo i ty, a to aspoò v takový tento den tvùj, které by vìci ku pokoji tobì byly; ale skrytoꜜ jest to nyní od oèí tvých. 43 Nebo pøijdou na tì dnové, v nichž obklíèí tì nepøátelé tvoji valem, a oblehnou tebe, a ssouží tì se všech stran. 44 A s zemí srovnají tì, i syny tvé, kteøíž v tobì jsou, a nenechajíꜜ v tobì kamene na kameni, protože jsi nepoznalo èasu navštívení svého. 45 A všed do chrámu, poèal vymítati prodavaèe a kupce z nìho, 46 Øka jim: Psáno jest: Dùm mùj dùm modlitby jest, vy jste jej pak uèinili peleší lotrovskou. 47 I uèil na každý den v chrámì. Pøední pak knìží a zákoníci i pøední v lidu hledali ho zahladiti. 48 A nenalezli, co by jemu uèinili. Nebo všecken lid jej sobì liboval, poslouchaje ho.