1 Mluvil ještì Hospodin k Mojžíšovi na hoøe Sinai, øka: 2 Mluv synùm Izraelským a rci jim: Když vejdete do zemì, kterouž já dávám vám, odpoèívati bude zemì, nebo sobota jest Hospodinova. 3 Šest let osívati budeš rolí svou, a šest let obøezovati budeš vinici svou a sbírati úrody její. 4 Sedmého pak léta sobotu odpoèinutí bude míti zemì, sobotu Hospodinovu; nebudeš na poli svém síti a vinice své øezati. 5 Což se samo od sebe zrodí obilí tvého, nebudeš toho žíti, a hroznù vinice zanechané od tebe nebudeš sbírati. Rok odpoèinutí bude míti zemì. 6 Ale ovoce zemì toho odpoèinutí budete míti ku pokrmu, ty i služebník tvùj, i dìvka tvá, i nájemník tvùj, i pøíchozí tvùj, kterýž bydlí u tebe, 7 I hovado tvé, i všeliký živoèich, kterýž jest v zemi tvé, všecky úrody její budou míti ku pokrmu. 8 Seèteš také sobì sedm téhodnù let, totiž sedmkrát sedm let, tak aby èas sedmi téhodnù let uèinil tobì ètyøidceti devìt let. 9 Tedy dáš troubiti trubou veselé všudy sedmého mìsíce v desátý den; v den oèišꜜování dáš troubiti trubou po vší zemi vaší. 10 I posvìtíte léta padesátého, a vyhlásíte svobodu v zemi té všechnìm obyvatelùm jejím. Léto milostivé toto míti budete, abyste se navrátili jeden každý k statku svému, a jeden každý k èeledi své zase pøijde. 11 Ten rok milostivý padesátého léta míti budete; nebudete síti, ani žíti toho, což by samo od sebe vzrostlo, ani sbírati vína opuštìných vinic léta toho. 12 Nebo milostivé léto jest, protož za svaté je míti budete; ze všelikého pole jísti budete úrody jeho. 13 Toho léta milostivého navrátí se jeden každý k statku svému. 14 Když nìjakou vìc prodáš bližnímu svému, aneb koupíš nìco od bližního svého, nikoli neutiskujte jeden druhého. 15 Vedlé poètu let po létu milostivém koupíš od bližního svého, a vedlé poètu let, v kterýchž úrody bráti máš, prodá tobì. 16 Èím více bude let, tím vìtší placení bude, a èím ménì let, tím, menší placení bude; nebo poèet úrod prodá tobì. 17 Protož nikoli neoklamávejte jeden druhého, ale boj se každý Boha svého; nebo já jsem Hospodin Bùh váš. 18 Ostøíhejte ustanovení mých, a soudy mé zachovávejte a èiòte je, a bydliti budete v zemi té bezpeènì. 19 A pøinese vám zemì úrody své; i budete jísti až do sytosti, bydlíce bezpeènì v ní. 20 Pakli díte: Co budeme jísti léta sedmého, jestliže nebudeme síti, ani shromažïovati užitkù svých? 21 Dám požehnání své vám léta šestého, tak že pøinese úrody na tøi léta. 22 I budete síti léta osmého, a jísti úrody staré až do léta devátého; dokudž by nezrostly úrody jeho, jísti budete staré. 23 Zemì pak nebude prodávána v manství; nebo má jest zemì, a vy jste pøíchozí a podruzi u mne. 24 A po vší zemi vládaøství svého dopustíte dávati výplatu zemì. 25 Jestliže by ochudl bratr tvùj, tak že by prodal nìco z statku svého, tedy pøijde pøíbuzný jeho, nejbližší jeho, a vyplatí prodanou vìc od bratra svého. 26 Pakli kdo nemaje výplatce, mohl by tomu sám dosti uèiniti, tak že shledal by, což potøebí k vyplacení: 27 Tedy poète léta prodaje svého, a navrátí, což zùstane, tomu, jemuž prodal; tak zase pøijde k statku svému. 28 Pakli by nemohl shledati toho, což by navrátiti mìl, tedy zùstane vìc prodaná v rukou toho, kterýž ji koupil, až do léta milostivého. I postoupí mu ji v èas léta milostivého, a on navrátí se zase k dìdictví svému. 29 Když by kdo prodal dùm k bydlení v mìstì hrazeném, bude míti právo k vyplacení jeho, dokudž nevyplní se rok prodaje jeho. Za celý rok bude míti právo k vyplacení jeho. 30 Pakliꜜ ho nevyplatí døíve, než vyjde ten celý rok, tedy zùstane dùm ten v mìstì hrazeném tomu, kterýž jej koupil, dìdiènì v pronárodech jeho, aniž ho postoupí v létì milostivém. 31 Domové pak ve vsech, kteréž nejsou zdí ohrazené, tak jako pole zemì poèítati se budou. Budou moci býti vyplacováni, a léta milostivého navráceni budou. 32 Ale mìsta Levítská, a domové v mìstech dìdictví jejich, ti vždycky vyplaceni mohou býti od Levítù. 33 Ten pak, kdož vyplacuje, aꜜ jest z Levítù. Aneb aꜜ vyjde kupec z koupeného domu a mìsta dìdictví jeho v èas léta milostivého; nebo domové mìst Levítských jsou dìdictví jejich mezi syny Izraelskými. 34 Pole pak na pøedmìstí mìst jejich nebude prodáváno, nebo dìdictví jejich vìèné jest. 35 Jestliže by schudl bratr tvùj, a ustaly by ruce jeho u tebe, posilníš ho; též pøíchozí aneb podruh živiti se bude pøi tobì. 36 Nevezmeš od nìho lichvy aneb úroku, ale báti se budeš Boha svého, aby se mohl bratr tvùj živiti u tebe. 37 Penìz svých nedáš jemu na lichvu, aniž pro zisk pùjèovati budeš obilí svého. 38 Já jsem Hospodin Bùh váš, kterýž jsem vyvedl vás z zemì Egyptské, abych vám dal zemi Kananejskou, a byl vám za Boha. 39 Jestliže by pak schudl bratr tvùj u tebe, tak že by se prodal tobì, nebudeš ho podrobovati v dílo otrocké. 40 Jakožto nájemník a jako podruh bude pøi tobì; až do léta milostivého sloužiti bude u tebe. 41 Potom vyjde od tebe s dìtmi svými, a navrátí se k èeledi své, a v dìdictví otcù svých navrátí se. 42 Nebo jsou služebníci moji, kteréž jsem vyvedl z zemì Egyptské; nebudou prodáváni tak jako jiní služebníci. 43 Nebudeš panovati nad ním tvrdì, ale báti se budeš Boha svého. 44 Služebník pak tvùj aneb dìvka tvá, kteréž míti budeš, budou z národù tìch, kteøíž jsou vùkol vás; z nich kupovati budete služebníky a dìvky. 45 I od synù bydlitelù, kteøíž jsou u vás pohostinu, od tìch kupovati budete, a z èeledí tìch, kteøíž jsou s vámi, kteréž zplodili v zemi vaší, a budou vám v dìdictví. 46 A vládnouti budete jimi právem dìdièným, i synové vaší po vás, abyste je dìdiènì obdrželi. Na vìènost služby jejich užívati budete, ale nad bratøími svými, syny Izraelskými, nižádný nad bratrem svým nebude tvrdì panovati. 47 Jestliže by pak zbohatl pøíchozí aneb host, kterýž bydlí s tebou, a bratr tvùj pøišel by na chudobu pøi nìm, tak že by se prodal pøíchozímu aneb hosti tvému, aneb obyvateli, kterýž jest z èeledi cizí, 48 Když by se tedy prodal, mùže zase vyplacen býti. Nìkdo z bratøí jeho vyplatí ho. 49 Buïto strýc jeho, aneb syn strýce jeho vyplatí jej, aneb nìkdo z pøátel krevních jeho, z rodiny jeho, vyplatí ho; aneb jestli potom sám bude moci s to býti, vyplatí se. 50 I poète se s tím, kterýž ho koupil, od léta, v kterémž se jemu prodal, až do léta milostivého, aby peníze, za nìž jest prodán, byly vedlé poètu let; a jakožto s nájemníkem, tak se s ním stane. 51 Jestliže ještì mnoho let zùstává k létu milostivému, vedlé nich navrátí výplatu svou z penìz, za nìž koupen jest. 52 Pakli málo zùstává let do léta milostivého, tedy poète se s ním, a vedlé poètu let jeho navrátí výplatu svou. 53 Tak jako s èeledínem roèním nakládáno bude s ním; nebude nad ním tvrdì panovati pøed oèima tvýma. 54 Pakli by se nevyplatil v tìch letech, tedy vyjde léta milostivého on, i synové jeho s ním. 55 Nebo synové Izraelští jsou moji služebníci, služebníci moji jsou, kteréž jsem vyvedl z zemì Egyptské: Já Hospodin Bùh váš.