1 Mluvil pak Hospodin k Mojžíšovi po smrti dvou synù Aronových, kteøížto, když pøedstoupili pøed Hospodina, zemøeli, 2 A øekl Hospodin Mojžíšovi: Mluv Aronovi bratru svému, aꜜ nevchází každého èasu do svatynì za oponu pøed slitovnici, kteráž jest na truhle, aby neumøel; nebo já v oblace ukáži se nad slitovnicí. 3 S tímto vcházeti bude Aron do svatynì: S volkem mladým, kterýž bude v obìt za høích, a s beranem k obìti zápalné. 4 V sukni lnìnou svatou obleèe se, a košilku lnìnou bude míti na tìle hanby své, pasem také lnìným opáše se, a èepici lnìnou vstaví na hlavu, roucha zajisté svatá jsou tato; i umyje vodou tìlo své a obleèe se v nì. 5 Od shromáždìní pak synù Izraelských vezme dva kozly k obìti za høích, a jednoho berana k zápalné obìti. 6 I bude obìtovati Aron volka svého v obìt za høích, a oèistí sebe i dùm svùj. 7 Potom vezme ty dva kozly a postaví je pøed Hospodinem u dveøí stánku úmluvy. 8 I dá Aron na ty dva kozly losy, los jeden Hospodinu, a los druhý Azazel. 9 A obìtovati bude Aron kozla toho, na nìhož by los padl Hospodinu, obìtovati jej bude za høích. 10 Kozla pak toho, na nìhož pøišel los Azazel, postaví živého pøed Hospodinem, aby skrze nìho uèinil oèištìní, a pustí ho na poušꜜ k Azazel. 11 I bude obìtovati Aron volka svého v obìt za høích, a oèistí sebe i dùm svùj, a zabije volka svého v obìt za høích. 12 Vezme také plnou kadidlnici uhlí øeøavého s oltáøe, kterýž jest pøed tváøí Hospodinovou, a plné obì hrsti své vonných vìcí stluèených, a vnese za oponu. 13 A vloží kadidlo to na oheò pøed Hospodinem, a dým kadìní toho pøikryje slitovnici, kteráž jest nad svìdectvím, a neumøe. 14 Potom vezma krve volka toho, pokropí prstem svým na slitovnicí k východu; tolikéž pøed slitovnicí kropiti bude sedmkrát krví tou prstem svým. 15 Zabije také v obìt za høích kozla toho, kterýž jest lidu, a vnese krev jeho do vnitøku za oponu, a uèiní se krví jeho, jakož uèinil se krví volka, totiž pokropí jí na slitovnici a pøed slitovnicí. 16 A oèistí svatyni od neèistot synù Izraelských a od pøestoupení jejich i všech høíchù jejich. Totéž uèiní i stánku úmluvy, kterýž jest mezi nimi u prostøed neèistot jejich. 17 (Žádný pak èlovìk aꜜ není v stánku úmluvy, když on vchází k oèišꜜování do svatynì, dokudž by on zase nevyšel a oèištìní za sebe, za dùm svùj i za všecko množství Izraelské nevykonal.) 18 Vyjde pak k oltáøi, kterýž jest pøed Hospodinem, a oèistí jej. A vezma krve volka toho, a ze krve kozla, dá na rohy oltáøe vùkol. 19 A pokropí ho svrchu krví tou prstem svým sedmkrát, a oèistí jej i posvìtí ho od neèistot synù Izraelských. 20 A když by dokonal oèištìní svatynì a stánku úmluvy a oltáøe, obìtovati bude kozla živého. 21 A vlože Aron obì ruce své na hlavu kozla živého, vyznávati bude nad ním všecky nepravosti synù Izraelských, a všecka pøestoupení jejich se všemi høíchy jejich, a vloží je na hlavu kozla, a vyžene ho èlovìk k tomu zøízený na poušꜜ. 22 (Kozel ten zajisté ponese na sobì všecky nepravosti jejich do zemì pusté.) A pustí kozla toho na poušti. 23 Potom pak pøijda Aron do stánku úmluvy, svleèe s sebe roucha lnìná, v nìž se byl oblékl, když vjíti mìl do svatynì, a nechá jich tu. 24 A umyje tìlo své vodou na místì svatém, a obleèe se zase v roucha svá, a vyjda, obìtovati bude obìt zápalnou svou a obìt zápalnou lidu, a oèistí sebe i lid. 25 A tuk obìti za høích páliti bude na oltáøi. 26 Ten pak, kterýž vyvedl kozla na Azazel, zpéøe roucha svá, a zmyje tìlo své vodou, a potom vejde do stanù. 27 Volka pak za høích a kozla za høích, jejichž krev vnesena byla k vykonání oèištìní v svatyni, vynese ven z táboru, a spálí ohnìm kùže jejich, i maso jejich, i lejna jejich. 28 Kdož by pak spálil je, zpéøe roucha svá, a umyje tìlo své vodou, a potom vejde do táboru. 29 Bude vám i toto za vìèné ustanovení: Sedmého mìsíce, desátého dne téhož mìsíce ponižovati budete duší svých, a žádného díla nebudete dìlati, ani doma zrozený, ani pøíchozí, kterýž jest pohostinu mezi vámi. 30 Nebo v ten den oèistí vás, abyste oèištìni byli; ode všech høíchù svých pøed Hospodinem oèištìni budete. 31 Sobota odpoèinutí bude vám, a ponižovati budete duší svých ustanovením vìèným. 32 Oèišꜜovati pak bude knìz, kterýž jest pomazaný, a jehož ruce posvìceny jsou k vykonávání úøadu knìžského místo otce svého, a obleèe se v roucha lnìná, roucha svatá. 33 A oèistí svatyni svatou a stánek úmluvy, oèistí také i oltáø, i knìží, i všecken lid shromáždìný oèistí. 34 A bude vám to ustanovením vìèným k oèišꜜování synù Izraelských ode všech høíchù jejich, každého roku jednou. I uèinil Mojžíš tak, jakž jemu byl pøikázal Hospodin.