1 I mluvil Hospodin Mojžíšovi a Aronovi, øka jim: 2 Mluvte k synùm Izraelským, økouce: Tito jsou živoèichové, kteréž jísti budete ze všech hovad, kteráž jsou na zemi: 3 Všeliké hovado, kteréž má kopyta rozdìlená, tak aby rozdvojená byla, a pøežívá, jísti budete. 4 A však z tìch, kteráž pøežívají, a z tìch, kteráž kopyta rozdìlená mají, nebudete jísti, jako velblouda; nebo aè pøežívá, ale kopyta rozdìleného nemá, neèistý vám bude. 5 Ani králíka, kterýž aè pøežívá, ale kopyta rozdìleného nemá, neèistý vám bude. 6 Ani zajíce; nebo aè pøežívá, ale kopyta rozdìleného nemá, neèistý vám bude. 7 Tolikéž ani svinì; nebo aè má rozdìlené kopyto, tak že se rozdvojuje, ale nepøežívá, neèistá bude vám. 8 Masa jejich nebudete jísti, ani tìla jejich mrtvého se dotýkati, neèistá budou vám. 9 Ze všech pak živoèichù, kteøíž u vodách jsou, tyto jísti budete: Všecko, což má plejtvy a šupiny u vodách moøských i v øekách, jísti budete. 10 Všecko pak, což nemá plejtví a šupin v moøi i v øekách, buï jakýkoli hmyz vodný, aneb jakákoli duše živá u vodách, ohavností bude vám. 11 A tak v ohavnosti vám budou, abyste masa jejich nejedli a tìla jejich v ohyzdnosti mìli. 12 Což tedy nemá plejtví a šupin u vodách, to v ohavnosti míti budete. 13 Z ptactva pak tyto v ohavnosti míti budete, jichžto nebudete jísti, nebo ohavnost jsou, jako jest orel, noh a orlice moøská, 14 Též sup, kánì a luòák vedlé pokolení svého, 15 A všeliký krkavec vedlé pokolení svého, 16 Také pstros, sova, vodní kánì, a jestøáb vedlé pokolení svého, 17 A bukaè, køehaø a kalous, 18 A porfirián, pelikán a labut, 19 Též èáp a kalandra vedlé pokolení svého, dedek a netopýø. 20 Všeliký zemìplaz køídla mající, kterýž na ètyøech nohách chodí, v ohavnosti míti budete. 21 A však ze všelikého zemìplazu køídla majícího, kterýž na ètyøech nohách chodí, jísti budete ty, kteøíž mají stehénka na nohách svých, aby skákali na nich po zemi. 22 Titoꜜ pak jsou, kteréž jísti budete: Arbes vedlé pokolení svého, sálem vedlé pokolení svého, chargol vedlé pokolení svého, a chagab vedlé pokolení svého. 23 Jiný pak zemìplaz všeliký køídla mající, kterýž na ètyøech nohách chodí, v ohavnosti míti budete. 24 Nebo tìmi byste se poškvròovali. Protož kdož by se koli dotkl tìla jich, neèistý bude až do veèera. 25 A kdož by koli nesl tìla jich, zpéøeꜜ roucho své a neèistý bude až do veèera. 26 Všeliké hovado, kteréž má rozdìlené kopyto, ale není rozdvojené, a nepøežívá, neèisté vám bude. Kdož by koli jeho se dotekl, neèistý bude. 27 A cožkoli chodí na tlapách svých ze všech hovad ètvernohých, neèisté bude vám. Kdož by koli dotkl se tìl jejich, neèistý bude až do veèera. 28 A kdož by koli nesl tìla jejich, zpéøe roucha svá a neèistý bude až do veèera; nebo neèistá jsou vám. 29 Také i toto vám neèisté bude mezi zemìplazy, kteøíž lezou po zemi: Kolèava a myš a žába, každé vedlé pokolení svého; 30 Též ježek a ještìrka, hlemejžï, štír a krtice. 31 Tyto vìci neèisté vám budou ze všelijakého zemìplazu. Kdož by se koli dotkl jich mrtvých, neèistý bude až do veèera. 32 A všeliká vìc, na kterouž by padlo nìco z tìch již mrtvých tìl, neèistá bude, buï nádoba døevìná, neb roucho, neb kùže, aneb pytel. A všeliká nádoba, kteréž se k dílu nìjakému užívá, do vody vložena bude a neèistá zùstane až do veèera, potom èistá bude. 33 Všeliká pak nádoba hlinìná, do níž by nìco toho upadlo, i což by koli v ní bylo, neèisté bude, ona pak rozražena bude. 34 Všeliký také pokrm, jehož se užívá, jestliže by na nìj voda vylita byla, neèistý bude; a všeliký nápoj ku pití pøíhodný v každé nádobì neèisté bude neèistý. 35 A všecko, na èež by nìco z tìla jejich upadlo, neèisté bude. Pec a kotlištì zboøeno bude, nebo neèisté jest; protož za neèisté je míti budete. 36 Ale studnice a èisterna, i všeliké shromáždìní vod, èistá budou; však což by se dotklo umrliny jejich, neèisté bude. 37 Jestliže by pak nìco z mrchy jejich upadlo na nìkteré semeno, kteréž síti obyèej jest, èisté bude. 38 Ale když by polito bylo vodou semeno, a potom padlo by nìco z umrliny jejich na nì, neèisté bude vám. 39 Jestliže by umøelo hovado z tìch, kteráž vám jsou ku pokrmu, kdož by se koli mrchy jeho dotkl, neèistý bude až do veèera. 40 Kdo by jedl z tìla toho, zpéøeꜜ roucha svá a neèistý bude až do veèera. Také i ten, kterýž by vynesl tu mrchu, zpéøe roucha svá, a neèistý bude až do veèera. 41 Tolikéž všeliký zemìplaz, kterýž se plazí po zemi, v ohavnosti bude vám; nebudete ho jísti. 42 Nièeho, což se plazí na prsech, aneb cožkoli ètvermo leze, aneb více má noh, ze všeho zemìplazu, kterýž se plazí po zemi, nebudete jísti nebo jsou ohavnost. 43 Nezohavujtež duší svých žádným zemìplazem, kterýž se plazí, a nepoškvròujte se jimi, abyste neèistí nebyli uèinìni skrze nì. 44 Nebo já jsem Hospodin Bùh váš; protož posvìꜜtež se, a svatí buïte, nebo já svatý jsem, a nepošvròujte duší svých žádným zemìplazem, kterýž se plazí po zemi. 45 Nebo já jsem Hospodin, kterýž jsem vás vyvedl z zemì Egyptské, abych vám byl za Boha; protož svatí buïte, nebo já jsem svatý. 46 Toꜜ jest právo strany hovada, ptactva a všeliké duše živé, kteráž se hýbe u vodách, a každé duše živé, kteráž se plazí na zemi, 47 Aby rozdíl èinìn byl mezi neèistým a èistým, a mezi živoèichy, kteøíž se mají jísti, a mezi živoèichy, kteøíž se nemají jísti.