1 Judas, Ježíše Krista služebník, bratr pak Jakubùv, posvìceným v Bohu Otci, a Kristu Ježíši zachovaným a k nìmu povolaným: 2 Milosrdenství vám a pokoj i láska budiž rozmnožena. 3 Nejmilejší, všecku snažnost vynakládaje na to, abych vám psal o obecném spasení, musil jsem psáti, vás napomínaje, abyste stateènì bojovali o víru, kteráž jest jednou dána svatým. 4 Neboꜜ jsou podešli nìkteøí lidé bezbožní, prve již dávno poznamenaní k tomu odsouzení; kteøížto milost Boha našeho pøenášejí v chlipnost, a toho, kterýž jest sám Hospodin, Boha a Pána našeho Jezukrista zapírají. 5 Protož vidìlo mi se vám to pøipomenouti, kteøíž jednou již o tom víte, že když Pán lid svùj z zemì Egyptské vysvobodil, potom ty, kteøíž nevìøící byli, zatratil. 6 A ty andìly, kteøíž neostøíhali svého knížetství, ale opustili pøíbytek svùj, k soudu velikého toho dne vazbou vìènou pod mrákotou schoval. 7 Jako Sodoma a Gomora, a okolní mìsta, když podobným zpùsobem, jako i tito, v smilstvo se vydali a odešli po tìle cizím, pøedložena jsou za pøíklad, pokutu vìèného ohnì snášejíce. 8 Takéž podobnì i tito, jako v hluboký sen pohøižení, tìlo zajisté poskvròují, panstvím pak pohrdají a dùstojnosti se rouhají; 9 Ješto Michal archandìl, když s ïáblem odpor maje, hádal se o tìlo Mojžíšovo, neodvážil se proti nìmu vynésti soudu zloøeèení, ale øekl: Ztresciž tì Pán. 10 Tito pak, èehož neznají, tomu se rouhají; a což od pøirození znají, jako nerozumná hovada, v tom se poskvròují. 11 Bìda jim, nebo cestou Kainovou odešli, a poblouzením Balámovy mzdy po lakomství se vylili, a odporováním Kóre zahynuli. 12 Tiꜜ jsou na hodech vašich poskvrny, když s vámi hodují bezstoudnì, sami se pasouce; jsouce jako oblakové bez vody, jimiž vítr sem i tam toèí, stromové uvadlí, neužiteèní, dvakrát mrtví a vykoøenìní, 13 Vzteklé vody moøské, vymítajíce jako pìny svou mrzkost, hvìzdy bludné, jimžto mrákota tmy zachována jest na vìènost. 14 Prorokoval pak také o nich sedmý od Adama Enoch, øka: Aj, Pán s svatými tisíci svými béøe se, 15 Aby uèinil soud všechnìm a trestal všecky, kteøíž by koli mezi nimi byli bezbožní, ze všech skutkù bezbožnosti jejich, v nichž bezbožnost páchali, i ze všech tvrdých øeèí, kteréž mluvili proti nìmu høíšníci bezbožní. 16 Tiꜜ jsou reptáci žalobní, podle žádostí svých chodíce, jejichž ústa mluví pýchu, pochlebujíce osobám nìkterým pro svùj užitek. 17 Ale vy, nejmilejší, pamatujte na slova pøedpovìdìná od apoštolù Pána našeho Jezukrista. 18 Nebo jsou povìdìli vám, že v posledním èasu budou posmìvaèi, podle svých bezbožných žádostí chodící. 19 Toꜜ jsou ti, kteøíž se sami odtrhují, lidé hovadní, Ducha Kristova nemající. 20 Ale vy, nejmilejší, vzdìlávajíce se na té nejsvìtìjší víøe vaší, v Duchu svatém modléce se, 21 Ostøíhejte se v lásce Boží, oèekávajíce milosrdenství Pána našeho Jezukrista k vìènému životu. 22 A nad nìkterými zajisté lítost mìjte, rozeznání v tom majíce. 23 Jiné pak strašením k spasení pøivozujte, jako z ohnì je vychvacujíce, v nenávisti majíce i tu skrze tìlo poskvrnìnou sukni. 24 Tomu pak, kterýž mocen jest zachovati vás bez úrazu a postaviti pøed oblièejem slávy své bez úhony s veselím, 25 Samému moudrému Bohu, Spasiteli našemu, budiž sláva a velebnost, císaøství i moc, i nyní i po všecky vìky. Amen.