17
1 A tento byl los Manassesùv (nebo on jest prvorozený Jozefùv): Machirovi prvorozenému Manassesovu, otci Gálad, proto že byl muž bojovný, dostal se Galád a Bázan. 2 Dostalo se také jiným synùm Manassesovým po èeledech jejich, synùm Abiezer, a synùm Helek, a synùm Asriel, i synùm Sechem, a synùm Hefer, a synùm Semida. (Nebo ti jsou synové Manassesovi, syna Jozefova, muži po rodech svých. 3 Ale Salfad, syn Hefer, syna Galád, syna Machir, syna Manasse, nemìl synù, než dcery toliko, jejichž jsou tato jména: Mahla a Noa, Hegla, Melcha a Tersa. 4 Kteréžto pøistoupivše pøed Eleazara knìze, a pøed Jozue, syna Nun, i pøed knížata, øekly: Hospodin pøikázal Mojžíšovi, aby nám dal dìdictví u prostøed bratøí našich. I dal jim Jozue podlé rozkázaní Hospodinova dìdictví u prostøed bratøí otce jejich.) 5 Dostalo se provazcù Manassesovi deset, krom zemì Galád a Bázan, kteráž byla pøed Jordánem. 6 Nebo dcery Manassesovy obdržely dìdictví mezi syny jeho, zemì pak Galád pøišla jiným synùm Manassesovým. 7 A byla meze Manassesova od Asser, Michmetat, jenž jest pøed Sichem, a táhne se na pravou stranu k obyvatelùm Entafue. 8 (Manassesova zajisté byla zemì Tafue, ale Tafue podlé pomezí Manassesova jest synù Efraimových.) 9 Odkudž sstupuje pomezí ku potoku Kána, na poledne tomu potoku, a tu jsou mìsta Efraimova u prostøed mìst Manassesových; pomezí pak Manassesovo jest na pùlnoci toho potoka, a skonává se pøi moøi. 10 Na poledne jest díl Efraimùv, a na pùlnoci Manassesùv, moøe pak jest pomezí jejich; a v pokolení Asser sbíhají se na pùlnoci, v pokolení pak Izachar na východ. 11 Nebo dìdictví Manassesovo jest mezi Izacharovým a Asserovým, Betsan i mìsteèka jeho, a Jibleam a mìsteèka jeho; též obyvatelé Dor a mìsteèka jeho, a obyvatelé Endor a mìsteèka jeho; také obyvatelé Tanach a mìsteèka jeho, i obyvatelé Mageddo a mìsteèka jeho; tøi ty krajiny. 12 Ale synové Manassesovi nemohli vypléniti obyvatelù tìch mìst; protož smìleji poèal Kananejský bydliti v zemi té. 13 Když se pak zsilili synové Izraelští, uvedli sobì Kananejské pod plat, a nevyhladili jich do konce. 14 Tedy mluvili synové Jozefovi k Jozue, økouce: Proè jsi nám dal dìdictví toliko los jeden a provazec jeden, ponìvadž jsme lid mnohý; nebo až dosavad žehnal nám Hospodin. 15 I øekl jim Jozue: Ponìvadž jsi lid tak mnohý, vejdi do lesa, a vyplaò sobì tam v zemi Ferezejské a Refaimské, jestližeꜜ jest malá hora Efraim. 16 Jemuž odpovìdìli synové Jozefovi: I tak nám nepostaèí ta hora; pøes to vozy železné mají všickni Kananejští, kteøíž bydlejí v luzích tìch, i ti, kteøíž jsou v Betsan a v mìsteèkách jeho, i ti, kteøíž jsou v údolí Jezreel. 17 I øekl Jozue domu Jozefovu, Efraimovu a Manassesovu, øka: Lid mnohý a silný jsi, nebudeš míti toliko dílu jednoho, 18 Ale horu budeš míti. Jestližeꜜ pøekáží les, tedy vysekáš jej, a obdržíš konèiny její; nebo vyhladíš Kananejského, aèkoli má vozy železné a jest silný.