1 Toto pak jest, což dìdiènì obdrželi synové Izraelští v zemi Kanán, což uvedli jim právem dìdièným k vládaøství Eleazar knìz, a Jozue, syn Nun, a pøední z otcù, v pokolení synù Izraelských, 2 Losem dìlíce dìdictví jejich, jakož pøikázal Hospodin skrze Mojžíše, aby dal devateru pokolení a polovici pokolení. 3 Nebo byl dal Mojžíš dìdictví pùltøetímu pokolení pøed Jordánem, Levítùm pak nedal dìdictví u prostøed nich. 4 Nebo synù Jozefových bylo dvoje pokolení, Manassesovo a Efraimovo; a nedali dílu Levítùm v zemi, kromì mìst k bydlení, a podmìstí jejich pro dobytek a stáda jejich. 5 Jakož pøikázal Hospodin Mojžíšovi, tak uèinili synové Izraelští, a rozdìlili zemi. 6 Pøistoupili pak synové Juda k Jozue v Galgala, i promluvil k nìmu Kálef, syn Jefonùv, Cenezejský: Ty víš, co jest mluvil Hospodin k Mojžíšovi, muži Božímu, z pøíèiny mé a tvé v Kádesbarne. 7 Ve ètyøidceti letech byl jsem, když mne poslal Mojžíš, služebník Hospodinùv, z Kádesbarne k spatøení zemì, a oznámil jsem jemu tu vìc, jakž bylo v srdci mém. 8 Ale bratøí moji, kteøíž šli se mnou, zkormoutili srdce lidu, já pak cele kráèel jsem za Hospodinem Bohem svým. 9 I pøisáhl Mojžíš toho dne, øka: Jistì že zemì, po kteréž jsi chodil nohama svýma, bude v dìdictví tobì i synùm tvým až na vìky, proto že jsi cele následoval Hospodina Boha mého. 10 A nyní, aj, propùjèil mi Hospodin života, jakož zaslíbil. Již ètyøidceti a pìt let jest od toho èasu, jakž toto mluvil Hospodin k Mojžíšovi, a jakž chodil Izrael po poušti, a aj, již dnes jsem v osmdesáti pìti letech, 11 A ještì nyní jsem pøi síle jako tehdáž, když poslal mne Mojžíš. Jaká byla síla má tehdáž, taková i nyní síla má jest k boji, a k vycházení i k vcházení. 12 Protož nyní dej mi horu tuto, o níž mluvil Hospodin onoho dne, nebo ty slyšel jsi toho dne, že Enakim jsou tam, a mìsta veliká a pevnì hrazená. Bude-li Hospodin se mnou, vyhladím je, jakož mluvil Hospodin. 13 I požehnal mu Jozue, a dal Hebron Kálefovi, synu Jefone, v dìdictví. 14 Protož dostal se Hebron Kálefovi, synu Jefona Cenezejského, v dìdictví až do tohoto dne, proto že cele kráèel za Hospodinem Bohem Izraelským. 15 Sloulo pak Hebron prvé mìsto Arbe, kterýžto Arbe byl èlovìk veliký mezi Enakim. I odpoèinula zemì od bojù.