1 Trubte trubou na Sionu, a køiète na hoøe svaté mé, nechꜜ se tøesou všickni obyvatelé této zemì, nebo pøichází den Hospodinùv, nebo blízký jest, 2 Den temnosti a mraèna, den oblaku a mrákoty, jako záøe jitøní rozprostøená po horách: Lid mnohý a silný, jemuž rovného nebylo od vìkù, aniž po nìm kdy bude až do let národù i pronárodù. 3 Pøed tváøí jeho oheò zžírati bude, a za ním plamen plápolati; pøed ním zemì tato jako zahrada Eden, ale po nìm bude poušꜜ pøehrozná, a aniž bude, což by ušlo pøed ním. 4 Zpùsob jeho bude jako zpùsob koní, a jako jízdní, tak pobìhnou. 5 Jako s hømotem vozù po vrších hor skákati budou, jako hluk plamene ohnì zžírajícího strništì, jako lid silný zšikovaný k bitvì. 6 Tváøi jeho dìsiti se budou lidé, všecky tváøe zèernají jako hrnec. 7 Jako rekové pobìhnou, jako muži váleèní vstoupí na zed, a jeden každý cestou svou pùjde, aniž se uchýlí z stezek svých. 8 Jeden druhého nebude tlaèiti, každý silnicí svou pùjde, a byꜜ i na meè upadli, nebudou ranìni. 9 Po mìstì tìkati budou, po zdech bìhati, na domy vstupovati, a okny polezou jako zlodìj. 10 Pøed tváøí jeho tøásti se bude zemì, pohnou se nebesa, slunce i mìsíc se zatmí, a hvìzdy potratí blesk svùj. 11 Hospodin pak sám vydá hlas svùj pøed vojskem svým, proto že velmi veliký bude tábor jeho, proto že silný ten, kdož vykoná slovo jeho. (Nebo veliký bude den Hospodinùv a hrozný náramnì), i kdož jej bude moci snésti? 12 A protož ještì nyní dí Hospodin: Obraꜜte se ke mnì samému celým srdcem svým, a to s postem a s pláèem i s kvílením. 13 A roztrhnìte srdce vaše, a ne roucha vaše, a navraꜜte se k Hospodinu Bohu vašemu; neboꜜ jest on milostivý a lítostivý, dlouhoèekající a hojný v milosrdenství, a kterýž lituje zlého. 14 Kdo ví, neobrátí-li se a nebude-li želeti, a nezùstaví-li po nìm požehnání, obìti suché a mokré Hospodinu Bohu vašemu. 15 Trubte trubou na Sionu, uložte pùst, svolejte shromáždìní. 16 Shromažïte lid, posvìꜜte shromáždìní, shromažïte starce, shromažïte malièké i ty, jenž prsí požívají; nechꜜ vyjde ženich z pokojíka svého a nevìsta z schrany své. 17 Knìží, služebníci Hospodinovi, aꜜ plaèí mezi síòcí a oltáøem, a øeknou: Odpusꜜ, ó Hospodine, lidu svému, a nevydávej dìdictví svého v pohanìní, tak aby nad nimi panovati mìli pohané. Proè mají øíkati mezi národy: Kde jest Bùh jejich? 18 I bude horlivou milostí zažžen Hospodin k zemi své, a slituje se nad lidem svým. 19 A ohlásí se Hospodin, a øekne lidu svému: Aj, já pošli vám obilé, mest a olej, i budete jím nasyceni, aniž vás vydám více v pohanìní mezi pohany. 20 Nebo pùlnoèní vojsko vzdálím od vás, a zaženu je do zemì vyprahlé a pusté, pøední houf jeho k moøi východnímu, konec pak jeho k moøi nejdalšímu; i vzejde z nìho smrad a puch, jakžkoli sobì mocnì poèíná. 21 Neboj se zemì, plésej a vesel se; neboꜜ mocnì dìlati bude Hospodin dílo své. 22 Nebojtež se zvíøátka polí mých; neboꜜ se zotaví pastviska na poušti, a stromoví pøinese ovoce své, fík i vinný kmen vydadí moc svou. 23 I vy, synové Sionští, plésejte a veselte se v Hospodinu Bohu vašem; nebo vám dá déšꜜ pøíhodný, a sešle vám déšꜜ hojný, podzimní i jarní, v èas. 24 I budou naplnìny stodoly obilím, a oplývati budou presové mstem a olejem. 25 A tak nahradím vám léta, kteráž sežraly kobylky, brouci, chroustové a housenky, vojsko mé veliké, kteréž jsem posílal na vás. 26 Budete zajisté míti co jísti, a nasyceni jsouce, chváliti budete jméno Hospodina Boha svého, kterýž uèinil s vámi divné vìci, aniž zahanben bude lid mùj na vìky. 27 A poznáte, že já jsem u prostøed Izraele, a že já Hospodin jsem Bohem vaším, a že není žádného jiného; neboꜜ nebude zahanben lid mùj na vìky. 28 I stane se potom, že vyleji Ducha svého na všeliké tìlo, a budou prorokovati synové vaši i dcery vaše; starci vaši sny mívati budou, mládenci vaši vidìní vídati budou. 29 Nýbrž i na služebníky a na služebnice v tìch dnech vyleji Ducha svého, 30 A ukáži zázraky na nebi i na zemi, krev a oheò a sloupy dymové. 31 Slunce obrátí se v tmu a mìsíc v krev, prvé než pøijde den Hospodinùv veliký a hrozný, 32 A však stane se, že kdož by koli vzýval jméno Hospodinovo, vysvobozen bude; nebo na hoøe Sion a v Jeruzalémì bude vysvobození, jakož povìdìl Hospodin, totiž v ostatcích, kterýchž povolá Hospodin.