1 A odpovídaje Job, øekl: 2 Poslouchejte pilnì øeèi mé, a bude mi to za potìšení od vás. 3 Postrpte mne, abych i já mluvil, a když odmluvím, posmívejž se. 4 Zdaliž já pøed èlovìkem naøíkám? A ponìvadž jest proè, jakž nemá býti ssoužen duch mùj? 5 Pohleïte na mne, a užasnìte se, a položte prst na ústa. 6 Ano já sám, když rozvažuji své bídy, tedy se dìsím, a spopadá tìlo mé hrùza. 7 Proè bezbožní živi jsou, k vìku starému pøicházejí, též i bohatnou? 8 Símì jejich stálé jest pøed oblíèejem jejich s nimi, a rodina jejich pøed oèima jejich. 9 Domové jejich bezpeèni jsou pøed strachem, aniž metla Boží na nich. 10 Býk jejich pøipouštín bývá, ale ne na prázdno; kráva jejich rodí, a nepotracuje plodu. 11 Vypouštìjí jako stádo malièké své, a synové jejich poskakují. 12 Povyšují hlasu pøi bubnu a harfì, a veselí se k zvuku muziky. 13 Tráví v štìstí dny své, a v okamžení do hrobu sstupují. 14 Kteøíž øíkají Bohu silnému: Odejdi od nás, nebo známosti cest tvých neoblibujeme. 15 Kdo jest Všemohoucí, abychom sloužili jemu? A jaký toho zisk, že bychom se modlili jemu? 16 Ale pohleï, že není v moci jejich štìstí jejich, proèež rada bezbožných vzdálena jest ode mne. 17 Èasto-liž svíce bezbožných hasne? Pøichází-liž na nì bída jejich? Podìluje-liž je bolestmi Bùh v hnìvì svém? 18 Bývají-liž jako plevy pøed vìtrem, a jako drtiny, kteréž zachvacuje vicher? 19 Odkládá-liž Bùh synùm bezbožníka nepravost jeho? Odplacuje-liž jemu tak, aby to znáti mohl, 20 A aby vidìly oèi jeho neštìstí jeho, a prchlivost Všemohoucího že by pil? 21 O dùm pak jeho po nìm jaká jest péèe jeho, když poèet mìsícù jeho bude umenšen? 22 Zdali Boha silného kdo uèiti bude umìní, kterýž sám vysokosti soudí? 23 Tento umírá v síle dokonalosti své, všelijak bezpeèný a pokojný. 24 Prsy jeho plné jsou mléka, a mozk kostí jeho svlažován bývá. 25 Jiný pak umírá v hoøkosti ducha, kterýž nikdy nejídal s potìšením. 26 Jednostejnì v prachu lehnou, a èervy se rozlezou. 27 Aj, známꜜ myšlení vaše, a chytrosti, kteréž proti mnì neprávì vymýšlíte. 28 Nebo pravíte: Kde jest dùm urozeného? A kde stánek pøíbytkù bezbožných? 29 Což jste se netázali jdoucích cestou? Zkušení-liž aspoò jejich nepovolíte, 30 Že v den neštìstí ochranu mívá bezbožný, v den, pravím, rozhnìvání pøistøín bývá? 31 Kdo jemu oznámí zjevnì cestu jeho? Aneb za to, co èinil, kdo jemu odplatí? 32 A však i on k hrobu vyprovozen bude, a tam zùstane. 33 Sladnou jemu hrudy údolí, nadto za sebou všecky lidi táhne, tìch pak, kteøíž ho pøedešli, není poètu. 34 Hle, jak vy mne marnì troštujete, nebo v odpovìdech vašich nezùstává než faleš.