1 Potom opìt zjevil se Ježíš uèedlníkùm u moøe Tiberiadského. A zjevil se takto: 2 Byli spolu Šimon Petr a Tomáš, jenž sloul Didymus, a Natanael, jenž byl z Kány Galilejské, a synové Zebedeovi, a jiní z uèedlníkù jeho dva. 3 Dí jim Šimon Petr: Pùjdu ryb loviti. Øekli jemu: Pùjdeme i my s tebou. I šli, a vstoupili na lodí hned; a té noci nic nepopadli. 4 A když bylo již ráno, stál Ježíš na bøehu. Nevìdìli však uèedlníci, by Ježíš byl. 5 Tedy dí jim Ježíš: Dítky, máte-li jakou krmièku? Odpovìdìli jemu: Nemáme. 6 On pak øekl jim: Zavrztež sít na pravou stranu lodí, a naleznete. I zavrhli sít a hned nemohli jí táhnouti pro množství ryb. 7 I øekl uèedlník ten, kteréhož miloval Ježíš, Petrovi: Pán jest. A Šimon Petr, jakž uslyšel, že Pán jest, opásal se po košili, (nebo byl nah,) a pustil se do moøe. 8 Jiní také uèedlníci na lodí plavili se, (nebo nedaleko byli od bøehu, asi okolo dvou set loket,) táhnouce sít plnou ryb. 9 A jakž vystoupili na bøeh, uzøeli øeøavé uhlí a rybu svrchu položenou a chléb. 10 Øekl jim Ježíš: Pøineste z ryb, kterýchž jste nalapali nyní. 11 Vstoupil pak Šimon Petr a vytáhl sít na zem, plnou ryb velikých, jichž bylo sto padesáte a tøi. A aèkoli jich tak mnoho bylo, však neztrhala se sít. 12 Øekl jim Ježíš: Pojïte, obìdujte. Žádný pak z uèedlníkù neodvážil se ho otázati: Ty kdo jsi? vìdouce, že Pán jest. 13 I pøišel Ježíš, a vzal chléb, a dával jim, i rybu též. 14 To již po tøetí ukázal se Ježíš uèedlníkùm svým, vstav z mrtvých. 15 A když poobìdvali, øekl Ježíš Šimonovi Petrovi: Šimone, synu Jonášùv, miluješ-li mne více nežli tito? Øekl jemu: Ovšem, Pane, ty víš, že tì miluji. Dí jemu: Pasiž beránky mé. 16 Øekl jemu opìt po druhé: Šimone Jonášùv, miluješ-li mne? Øekl jemu: Ovšem, Pane, ty víš, že tì miluji. Dí jemu: Pasiž ovce mé. 17 Øekl jemu po tøetí: Šimone Jonášùv, miluješ-li mne? I zarmoutil se Petr proto, že jemu øekl po tøetí: Miluješ-li mne? A odpovìdìl jemu: Pane, ty znáš všecko, ty víš, že tì miluji. Øekl jemu Ježíš: Pasiž ovce mé. 18 Amen, amen pravím tobì: Když jsi byl mladší, opasovals se a chodíval jsi, kams chtìl; ale když se zstaráš, ztáhneš ruce své, a jiný tì opáše, a povede, kamž ty nechceš. 19 To pak povìdìl, znamenaje, kterou by smrtí mìl oslaviti Boha. A to povìdìv, øekl jemu: Pojï za mnou. 20 I obrátiv se Petr, uzøel toho uèedlníka, kteréhož miloval Ježíš, an jde za ním, kterýž i odpoèíval za veèeøí na prsech jeho, a byl øekl: Pane, kdo jest ten, kterýž tì zradí? 21 Toho vidìv Petr, dí k Ježíšovi: Pane, co pak tento? 22 Øekl jemu Ježíš: Chci-li ho nechati, dokudž nepøijdu, co tobì po tom? Ty pojï za mnou. 23 I vyšla øeè ta mezi bratøí, že by uèedlník ten nemìl umøíti. A neøekl byl jemu Ježíš, že by nemìl umøíti, ale øekl: Chci-li ho nechati, dokudž nepøijdu, co tobì po tom? 24 Toꜜ jest uèedlník ten, kterýž svìdectví vydává o tìchto vìcech, a napsal toto, a víme, že pravé jest svìdectví jeho. 25 Jestiꜜ pak i jiných mnoho vìcí, kteréž èinil Ježíš, kteréž kdyby mìly všecky, každá obzvláštnì, psány býti, mám za to, že by ten svìt nemohl pøijíti tìch knih, kteréž by napsány byly. Amen.