1 Takto praví Hospodin: Aj, já vzbudím proti Babylonu a proti tìm, kteøíž bydlejí u prostøed povstávajících proti mnì, vítr hubící. 2 A pošli na Babylon ty, jenž vìjí, kteøížto pøevívati budou jej, a vyprázdní zemi jeho, když budou proti nìmu vùkol v den bídy. 3 Natahujícímu, kterýž silnì natahuje luèištì své, a kráèí v pancíøi svém, dím: Neslitovávejtež se nad mládenci jeho, zahlaïte jako proklaté všecko vojsko jeho. 4 Aꜜ padnou zbití v zemi Kaldejské, a probodnutí na ulicích jeho. 5 Nebo není opuštìn Izrael a Juda od Boha svého, od Hospodina zástupù, aèkoli zemì jejich plná jest provinìní proti Svatému Izraelskému. 6 Utecte z prostøedku Babylona, a zachovejte jeden každý život svùj, abyste nebyli vyplénìni v nepravosti jeho. Nebo èas bude pomsty Hospodinovy, sám odplatu dá jemu. 7 Byltì koflíkem zlatým Babylon v ruce Hospodinovì, opojujícím všecku zemi; víno jeho pili národové, protož se zbláznili národové. 8 Ale v náhle padne Babylon, a potøín bude. Kvìlte nad ním, nabeøte masti pro bolesti jeho, snad bude moci zhojen býti. 9 Hojili jsme Babylon, ale není zhojen, opusꜜme jej, a poïme jeden každý do zemì své; nebo až k nebi dosahá soud jeho, a vznesen jest až k nejvyšším oblakùm. 10 Vyvedl Hospodin pøi naši; poïte, a vypravujme na Sionu dílo Hospodina Boha našeho. 11 Vytøete støely, shledejte, což nejvíc mùžete, pavéz, Hospodin vzbudil ducha králù Médských, proto že proti Babylonu usouzení jeho jest, aby jej zkazil; pomsta zajisté jest Hospodinova, pomštìní chrámu jeho. 12 Na zdech Babylonských zdvihnìte korouhev, osaïte stráž, postavte strážné, pøipravte zálohy; nebo i myslil Hospodin, i uèiní, což øekl proti obyvatelùm Babylonským. 13 Ó ty, kterýž bydlíš pøi vodách velikých, ó kterýž máš množství pokladù, pøišloꜜ skonèení tvé, cíl lakomství tvého. 14 Pøisáhlꜜ jest Hospodin zástupù skrze samého sebe: Jistotnì naplním tì lidmi jako brouky, kteøíž by prokøikovali nad tebou radostnì: 15 Ten, kterýž uèinil zemi mocí svou, kterýž utvrdil okršlek svìta moudrostí svou, a opatrností svou roztáhl nebesa, 16 Kterýžto, když vydává hlas, jeèí vody na nebi, a kterýž pùsobí to, aby vystupovaly páry od kraje zemì, blýskání s deštìm pøivodí, a vyvodí vítr z pokladù svých. 17 Tak zhlupìl každý èlovìk, že nezná toho, že zahanben bývá každý zlatník od rytiny; nebo faleš jest slitina jeho, a není ducha v nich. 18 Marnost jsou a dílo podvodù; v èas, v nìmž navštíveni budou, zahynou. 19 Neníꜜ jim podobný díl Jákobùv; nebo on jest stvoøitelem všeho, a èástka dìdictví jeho, Hospodin zástupù jest jméno jeho. 20 Ty jsi mým kladivem rozrážejícím, nástroji váleènými, abych rozrážel skrze tebe národy, a kazil skrze tebe království, 21 Abych rozrážel skrze tebe konì s jezdcem jeho, abych rozrážel skrze tebe vùz s tím, kdož jezdí na nìm. 22 Abych rozrážel skrze tebe muže i ženu, abych rozrážel skrze tebe starého i dítì, abych rozrážel skrze tebe mládence i pannu, 23 Abych rozrážel skrze tebe pastýøe s stádem jeho, abych rozrážel skrze tebe oráèe s spøežením jeho, abych rozrážel skrze tebe vývody a knížata. 24 Ale jižꜜ odplatím Babylonu i všechnìm obyvatelùm Kaldejským za všecko bezpráví jejich, kteréž èinili Sionu pøed oèima vašima, dí Hospodin. 25 Aj, já jsem proti tobì, ó horo, kteráž hubíš, dí Hospodin, kteráž hubíš všecku zemi; a vztáhna ruku svou na tebe, svalím tì z tìch skal, a obrátím tì v horu spálenou. 26 A nevezmou z tebe kamene k úhlu, ani kamene k základùm; nebo pustinou vìènou budeš, praví Hospodin. 27 Vyzdvihnìte korouhev v zemi, trubte trubou mezi národy, pøipravte proti nìmu národy, svolejte proti nìmu království Ararat, Minni, Ascenez, ustanovte hejtmana proti nìmu, pøiveïte koní jako broukù poèet nesèíslný. 28 Pøipravte proti Babylonu národy, krále zemì Médské, vývody její a všecka knížata její, i všecku zemi panování jejich. 29 I bude se tøásti zemì a bolestiti, když vykonáváno bude usouzení Hospodinovo proti Babylonu, aby obrátil zemi Babylonskou v pustinu, v níž by se žádný neosazoval. 30 Pøestanou silní Babylonští bojovati, sedìti budou v ohradách, zhyne síla jejich, budou jako ženy, zapálí pøíbytky jejich, polámány budou závory jejich. 31 Pošta jedna druhou potká, a posel posla, aby oznámeno bylo králi Babylonskému, že vzato jest mìsto jeho na kraji, 32 A že brodové vzati, i jezera vypálena ohnìm, a muži bojovní pøedìšeni. 33 Nebo takto praví Hospodin zástupù, Bùh Izraelský: Dcera Babylonská jest jako humno, jehož nabíjení èas; ještì malièko, a pøijde èas žnì její. 34 Vyjídá mne, potírá mne Nabuchodonozor král Babylonský, vystavuje mne nádobu prázdnou, požírá mne jako drak, naplòuje bøich svùj rozkošemi mými, vyhání mne. 35 Násilé, kteréž se mnì a mému tìlu dìje, pøijdiž na Babylon, praví obyvatelkynì Sionská, a krev má na obyvatele zemì Kaldejské, praví Jeruzalém. 36 Protož takto praví Hospodin: Aj, já vyvedu pøi tvou, a pomstím tì; nebo vysuším moøe jeho, vysuším i vrchovištì jeho. 37 I bude Babylon v hromady, v pøíbytek drakù, v užasnutí a ckání, tak že nebude v nìm žádného obyvatele. 38 Jako lvové spolu øváti budou, skuèeti budou jako lvíèata. 39 Když se rozpálí, uèiním jim hody, a tak je opojím, že zkøiknouti a snem vìèným zesnouti musejí, tak aby neprocítili, dí Hospodin. 40 Povedu je jako berany k zabití, jako skopce s kozly. 41 Jakž by dobyt býti mohl Sesák? Jakž by vzata býti mohla chvála vší zemì? Jakž by pøijíti mohl na spuštìní Babylon mezi národy? 42 Vystoupí proti Babylonu moøe, množstvím vlnobití jeho pøikryt bude. 43 Mìsta jeho budou pustinou, zemí vyprahlou a pustou, zemí, v jejíchž mìstech neosadí se žádný, aniž projde skrze nì syn èlovìka. 44 Navštívím také Béle v Babylonì, a vytrhnu, což sehltil, z úst jeho, i nepohrnou se k nìmu více národové; také i zdi Babylonské padnou. 45 Vyjdìte z prostøedku jeho, lide mùj, a vysvoboïte jeden každý duši svou od prchlivosti hnìvu Hospodinova. 46 A nebuïtež choulostivého srdce, aniž se bojte povìsti, kteráž slyšána bude v té zemi, když pøijde tohoto roku povìst, a potom druhého roku povìst, i ukrutenství v zemi, a pán na pána. 47 Protož aj, dnové pøijdou, že navštívím rytiny Babylonské, a všecka zemì jeho zahanbena bude, i všickni zbití jeho padnou u prostøed nìho. 48 I budou prozpìvovati nad Babylonem nebesa i zemì, a cožkoli v nich jest, když na nìj od pùlnoci pøitáhnou ti zhoubcové, dí Hospodin. 49 Ano i Babylon padnouti musí, ó zbití Izraelovi, i s Babylonem padnou zbití vší zemì jeho. 50 Ó kdož jste znikli meèe, jdìte, nezastavujte se; zpomínejte, daleko jsouce, na Hospodina, a Jeruzalém nechꜜ vstupuje na srdce vaše. 51 Rcete: Stydímeꜜ se, že slýcháme útržku, hanbí se tváøe naše, že cizozemci chodí do svatyní domu Hospodinova. 52 Protož aj, dnové pøijdou, dí Hospodin, že navštívím rytiny jeho, a po vší zemi jeho stonati bude zranìný. 53 Byꜜ pak vstoupil Babylon na nebe, a byꜜ pak ohradil velmi vysokou pevnost svou, pøitáhnou ode mne na nìj zhoubcové, praví Hospodin. 54 Zvuk køiku z Babylona, a potøení veliké z zemì Kaldejské. 55 Nebo Hospodin popléní Babylon, a vyhladí z nìho hømot veliký, byꜜ pak zvuèela vlnobití jejich jako vody mnohé, vydáván byl hluk hlasu jejich, 56 Když pøitáhne na nìj, na Babylon zhoubce. I budou jati silní jeho, potøíno bude luèištì jejich; nebo Bùh silný odplatí, Hospodin vrchovatì odplatí. 57 Opojím knížata jeho i moudré jeho, vývody jeho i znamenitìjší jeho i silné jeho, aby zesnuli snem vìèným, a neprocítili, dí král, jehož jméno jest Hospodin zástupù. 58 Takto praví Hospodin zástupù: Oboje zed Babylonská velmi široká do gruntu zboøena bude, a brány jeho vysoké ohnìm spáleny budou, a tak nadarmo pracovati budou lidé a národové pøi ohni, až ustanou. 59 Slovo, kteréž pøikázal Jeremiáš prorok Saraiášovi synu Neriášovu, synu Maaseiášovu, když se vypravil od Sedechiáše krále Judského do Babylona, léta ètvtého kralování jeho, (byl pak Saraiáš kníže Menuchské), 60 Když sepsal Jeremiáš všecko zlé, kteréž pøijíti mìlo na Babylon, do knihy jedné, všecka ta slova, kteráž jsou psána proti Babylonu. 61 I øekl Jeremiáš Saraiášovi: Když pøijdeš do Babylona, a uzøíš jej, tedy èti všecka ta slova. 62 A rci: Ó Hospodine, ty jsi mluvil o místì tomto, že je zkazíš, tak že nebude v nìm obyvatele, od èlovìka až do hovada, ale že hroznì zpuštìno na vìky bude. 63 Když pak do konce pøeèteš knihu tuto, pøivaž k ní kámen, a hoï ji do prostøed Eufrates, 64 A rci: Tak potopen bude Babylon, a nepovstane z toho zlého, kteréž já uvedu na nìj, aèkoli ustávati budou. Až potud slova Jeremiášova.