27
Na poèátku kralování Joakima syna Joziášova, krále Judského, stalo se slovo toto k Jeremiášovi od Hospodina, økoucí: Takto øekl Hospodin ke mnì: Zdìlej sobì obojeèky a jha, a dej je na šíji svou. Potom je pošli k králi Idumejskému, a k králi Moábskému, a k králi synù Ammonových, a k králi Tyrskému, a k králi Sidonskému po tìch poslích, kteøíž pøijedou do Jeruzaléma k Sedechiášovi králi Judskému. A pøikaž jim, aꜜ pánùm svým øeknou: Takto praví Hospodin zástupù, Bùh Izraelský: Tak rcete pánùm svým: Já jsem uèinil zemi, èlovìka i hovada, kterážkoli jsou na svrchku zemì, mocí svou velikou a ramenem svým vztaženým. Protož dávám ji, komuž se mi dobøe líbí. Jako nyní já dal jsem všecky zemì tyto v ruku Nabuchodonozora krále Babylonského, služebníka svého, ano i živoèichy polní dal jsem jemu, aby sloužili jemu. Protož budouꜜ sloužiti jemu všickni ti národové, i synu jeho, i synu syna jeho, dokudž by nepøišel èas zemì jeho i jeho samého, když v službu podrobí jej sobì národové znamenití a královì velicí. Stane se pak, že národ ten i království to, kteréž by nesloužilo jemu, Nabuchodonozorovi králi Babylonskému, a kterýž by nepoddal šíje své pod jho krále Babylonského, meèem a hladem i morem navštívím národ ten, dí Hospodin, dokudž bych do konce nevyplénil jich rukou jeho. Protož vy neposlouchejte prorokù svých, ani hadaèù svých, ani snù svých, ani planetáøù svých, ani kouzedlníkù svých, kteøíž mluvívají k vám, øíkajíce: Nebudete sloužiti králi Babylonskému. 10 Nebo oni vám lež prorokují, abych vzdálil vás od zemì vaší, a vyhnal vás, abyste zahynuli. 11 Národu pak, kterýž skloní šíji svou pod jho krále Babylonského a sloužiti bude jemu, toho zajisté nechám v zemi jeho, dí Hospodin, aby dìlal ji, a bydlil v ní. 12 Sedechiášovi také, králi Judskému, mluvil jsem naskrze ta všecka slova, øka: Skloòte šíje své pod jho krále Babylonského, a služte jemu i lidu jeho, a buïte živi. 13 Proè máte zahynouti, ty i lid tvùj, meèem, hladem a morem, jakž mluvil Hospodin o národu, kterýž by nesloužil králi Babylonskému? 14 Neposlouchejtež tedy slov prorokù tìch, kteøíž mluvíce k vám, øíkají: Nebudete sloužiti králi Babylonskému. Nebo oni vám lež prorokují. 15 Neposlalꜜ jsem jich zajisté, dí Hospodin, a však oni prorokují ve jménu mém lživì, abych zahnal vás, kdež byste zahynuli vy i ti proroci, kteøíž prorokují vám. 16 Knìžím také i všemu lidu tomu mluvil jsem, øka: Takto praví Hospodin: Neposlouchejte slov prorokù svých, kteøíž prorokují vám, øíkajíce: Aj, nádobí domu Hospodinova navrácena budou z Babylona již brzo. Neboꜜ lež oni prorokují vám. 17 Neposlouchejtež jich, služte králi Babylonskému a živi buïte. Proè má býti toto mìsto pouští? 18 Jestliže pak oni jsou proroci, a jestliže slovo Hospodinovo jest v nich, nechꜜ se medle pøimluví k Hospodinu zástupù, aꜜ nádobí to, pozùstávající v domì Hospodinovì a v domì krále Judského a v Jeruzalémì, nedostává se do Babylona. 19 Nebo takto praví Hospodin zástupù o tìch sloupích, a o tom moøi, a o tìch podstavcích, i o ostatku nádobí pozùstávajícím v mìstì tomto, 20 Kteréhož nepobral Nabuchodozor král Babylonský, když pøestìhoval Jekoniáše syna Joakimova, krále Judského, z Jeruzaléma do Babylona, a všecky nejpøednìjší Judské i Jeruzalémské, 21 Takto zajisté dí Hospodin zástupù, Bùh Izraelský, o tìch nádobách, pozùstávajících v domì Hospodinovì a v domì krále Judského i v Jeruzalémì: 22 Do Babylona zavezeny budou, a tam budou až do dne toho, v nìmž je navštívím, dí Hospodin, a rozkáži je pøivezti, a zase navrátím je na místo toto.