1 Nebo odšed Abimelech syn Jerobálùv do Sichem k bratøím matky své, mluvil k nim i ke vší èeledi domu otce matky své, øka: 2 Mluvte, prosím, ke všechnìm mužùm Sichemským: Co jest lépe vám, to-li, aby panovalo nad vámi sedmdesáte mužù, totiž všickni synové Jerobálovi, èili aby panoval nad vámi muž jeden? Pamatujte pak, že jsem já kost vaše a tìlo vaše. 3 Tedy mluvili bratøí matky jeho o nìm ke všechnìm mužùm Sichemským všecka slova tato, a naklonilo se srdce jejich k Abimelechovi, nebo øekli: Bratr náš jest. 4 I dali jemu sedmdesáte lotù støíbra z domu Bále Berit, na nìž sobì najal Abimelech služebníky, povaleèe a tuláky, aby chodili za ním. 5 A pøišed do domu otce svého do Ofra, zmordoval bratøí své, syny Jerobálovy, sedmdesáte mužù, na jednom kameni; toliko zùstal Jotam syn Jerobálùv nejmladší, nebo se byl skryl. 6 Tedy shromáždili se všickni muži Sichemští i všecken dùm Mello, i šli, a ustanovili sobì Abimelecha za krále na rovinách u sloupu, kterýž jest u Sichem. 7 To když povìdìli Jotamovi, odejda, postavil se na vrchu hory Garizim, a pozdvihna hlasu svého, volal, a øekl jim: Poslyšte mne muži Sichemští, a uslyš vás Bùh. 8 Sešlo se nìkterého èasu døíví, aby pomazalo nad sebou krále. I øekli olivì: Kraluj nad námi. 9 Jimžto odpovìdìla oliva: Zdali já, opustì svou tuènost, kterouž ctìn bývá Bùh i lidé, pùjdu, abych byla postavena nad stromy? 10 I øeklo døíví fíku: Poï ty a kraluj nad námi. 11 Jimž odpovìdìl fík: Zdali já, opustì sladkost svou a ovoce své výborné, pùjdu, abych postaven byl nad stromy? 12 Øeklo opìt døíví vinnému koøenu: Poï ty a kraluj nad námi. 13 Jimž odpovìdìl vinný koøen: Zdali já, opustì své víno, kteréž obveseluje Boha i lidi, pùjdu, abych postaven byl nad stromy? 14 Naposledy øeklo všecko døíví bodláku: Poï ale ty a kraluj nad námi. 15 I odpovìdìl bodlák døíví: Jestliže v pravdì béøete vy mne sobì za krále, poïte, odpoèívejte pod stínem mým; pakli nic, vyjdi oheò z bodláku a spal cedry Libánské. 16 Tak i nyní, jestliže jste právì a upøímì uèinili, ustavivše Abimelecha za krále, a jestliže jste dobøe uèinili Jerobálovi a domu jeho, a jestliže podlé dobrodiní rukou jeho odplatili jste se jemu; 17 (Nebo otec mùj bojoval za vás a opovážil se života svého, aby vás vysvobodil z ruky Madianských, 18 Vy pak teï povstali jste proti domu otce mého, a zmordovali jste syny jeho, sedmdesáte mužù na jednom kameni, a ustanovili jste krále Abimelecha, syna dìvky jeho, nad muži Sichemskými, proto že bratr váš jest); 19 Jestliže, øku, právì a upøímì udìlali jste Jerobálovi i domu jeho dne tohoto, veselte se z Abimelecha, a on také nechꜜ se veselí z vás; 20 Pakli nic, nechꜜ vyjde oheò z Abimelecha a sžíøe muže Sichemské i dùm Mello, nechꜜ vyjde také oheò od mužù Sichemských a z domu Mello a sžíøe Abimelecha. 21 Tedy utekl Jotam, a utíkaje, odšel do Beera, a zùstal tam, boje se Abimelecha bratra svého. 22 I panoval Abimelech nad Izraelem tøi léta. 23 Poslal pak Bùh ducha zlého mezi Abimelecha a mezi muže Sichemské, a zpronevìøili se muži Sichemští Abimelechovi, 24 Aby pomštìna byla køivda sedmdesáti synù Jerobálových, a aby krev jejich pøišla na Abimelecha bratra jejich, kterýž zmordoval je, a na muže Sichemské, kteøíž posilnili rukou jeho, aby zmordoval bratøí své. 25 Nebo uèinili muži Sichemští jemu zálohy na vrších hor, a loupili všecky chodíci mimo nì tou cestou; kterážto vìc povìdína jest Abimelechovi. 26 Syn pak Ebedùv Gál, jda s bratøími svými, pøišel do Sichem, i tìšili se z nìho muži Sichemští. 27 A vyšedše na pole, sbírali víno své a tlaèili i veselili se; a všedše do chrámu bohù svých, jedli a pili, a zloøeèili Abimelechovi. 28 Øekl pak Gál syn Ebedùv: Kdo jest Abimelech? A jaké jest Sichem, abychom sloužili jemu? Zdaliž není syn Jerobálùv, a Zebul úøedník jeho? Služte radìji mužùm Emora, otce Sichemova; nebo proè my máme sloužiti tomuto? 29 Ale ó kdyby tento lid byl v ruce mé, abych shladil Abimelecha! I øekl Abimelechovi: Sbeø sobì vojsko, a vyjdi. 30 Uslyšav pak Zebul, úøedník mìsta toho, slova Gále syna Ebedova, rozhnìval se náramnì. 31 I poslal posly k Abimelechovi tajnì, øka: Hle, Gál syn Ebedùv i bratøí jeho pøišli do Sichem, a hle, bojovati budou s mìstem proti tobì. 32 Protož nyní vstana noènì, ty i lid, kterýž jest s tebou, zdìlej zálohy v poli. 33 A ráno, když bude slunce vycházeti, vstana, udeøíš na mìsto, a když on i lid, kterýž jest s ním, vyjde proti tobì, uèiníš jemu to, což se naskytne ruce tvé. 34 A protož vstal Abimelech i všecken lid, kterýž s ním byl v noci, a uèinili zálohy u Sichem na ètyøech místech. 35 I vyšel Gál syn Ebedùv, a postavil se v bránì mìsta; vyvstal pak Abimelech i lid, kterýž s ním byl, z záloh. 36 A uzøev Gál ten lid, øekl Zebulovi: Hle, lid sstupuje s vrchu hor. Jemuž odpovìdìl Zebul: Stín hor vidíš, jako nìjaké lidi. 37 Tedy opìt promluvil Gál, øka: Hle, lid sstupuje s vrchu, nebo houf jeden táhne cestou rovin Monenim. 38 Øekl pak jemu Zebul: Kde jsou nyní ústa tvá, jimižs mluvil: Kdo jest Abimelech, abychom sloužili jemu? Zdaliž toto není lid ten, kterýmž jsi pohrdal? Vytáhniž nyní, a bojuj proti nìmu. 39 I vytáhl Gál pøed lidmi Sichemskými, a bojoval proti Abimelechovi. 40 Ale Abimelech honil ho utíkajícího pøed tváøí svou, a padlo ranìných mnoho až k bránì. 41 Zùstal pak Abimelech v Aruma, a Zebul vyhnal Gále i bratøí jeho, aby nezùstávali v Sichem. 42 Nazejtøí pak vytáhl lid do pole, i oznámeno jest to Abimelechovi. 43 Tedy on pojal lid svùj, a rozdìlil jej na tøi houfy, zdìlav zálohy v polích, a vida, an lid vychází z mìsta, vyskoèil na nì a zbil je. 44 Nebo Abimelech a houf, kterýž byl s ním, udeøili na nì a postavili se u brány mìsta, druzí pak dva houfové oboøili se na všecky ty, kteøíž byli v poli, a zbili je. 45 Abimelech pak dobýval mìsta celý ten den, až ho i dobyl, a lid, kterýž v nìm byl, pobil, a zboøiv mìsto, posál je solí. 46 Uslyševše pak všickni muži vìže Sichemské, vešli do hradu svého, chrámu boha Berit. 47 A oznámeno jest Abimelechovi, že se tam shromáždili všickni muži vìže Sichemské. 48 Tedy vstoupil Abimelech na horu Salmon, on i všecken lid, kterýž byl s ním, a nabrav seker s sebou, nasekal ratolestí s stromù, kterýchž nabral a vložil na rameno své. I øekl lidu, kterýž byl s ním: Což jste vidìli, že jsem uèinil, spìšnì uèiòte tak jako já. 49 I uꜜal sobì jeden každý ze všeho lidu ratolest, a jdouce za Abimelechem, skladli je u hradu, a zapálili jimi hrad. I zemøeli tam všickni muži vìže Sichemské témìø tisíc mužù a žen. 50 Odšel pak Abimelech do Tébes, a položil se u Tébes, i dobyl ho. 51 Byla pak vìže pevná u prostøed mìsta, a utekli tam všickni muži i ženy, i všickni pøední mìsta toho, a zavøeli po sobì, vstoupivše na vrch vìže. 52 Tehdy pøišed Abimelech až k vìži, dobýval jí, a pøistoupil až ke dveøím vìže, aby je zapálil ohnìm. 53 V tom žena nìjaká svrhla kus žernovu na hlavu Abimelechovu, a prorazila hlavu jeho. 54 A on rychle zavolav mládence, kterýž nosil zbroj jeho, øekl jemu: Vytrhni meè svùj a zabí mne, aby potom nepravili o mnì: Žena zabila ho. I probodl jej služebník jeho, a umøel. 55 Uzøevše pak synové Izraelští, že by umøel Abimelech, odešli jeden každý k místu svému. 56 A tak odmìnil Bùh zlým Abimelechovi za nešlechetnost, kterouž páchal proti otci svému, zmordovav sedmdesáte bratøí svých. 57 Tolikéž i všecku nešlechetnost mužù Sichemských vrátil Bùh na hlavu jejich, a pøišlo na nì zloøeèení Jotama syna Jerobálova.