1 Vstoupil pak andìl Hospodinùv z Galgala do Bochim a øekl: Vyvedl jsem vás z Egypta a uvedl jsem vás do zemì, kterouž jsem s pøísahou zaslíbil otcùm vašim, a øekl jsem: Nezruším smlouvy své s vámi na vìky. 2 Vy také neèiòte smlouvy s obyvateli zemì této, oltáøe jejich rozkopejte; ale neposlechli jste hlasu mého. Co jste to uèinili? 3 Proèež také jsem øekl: Nevyhladím jich pøed tváøí vaší, ale budou vám jako trní, a bohové jejich budou vám osídlem. 4 I stalo se, když mluvil andìl Hospodinùv slova tato všechnìm synùm Izraelským, že pozdvihl hlasu svého lid a plakal. 5 I nazvali jméno místa toho Bochim, a obìtovali tu Hospodinu. 6 Rozpustil pak byl Jozue lid, a rozešli se synové Izraelští, jeden každý do dìdictví svého, aby vládli zemí. 7 I sloužil lid Hospodinu po všecky dny Jozue, a po všecky dny starších, kteøíž dlouho živi byli po Jozue, jenž vidìli všecky skutky veliké Hospodinovy, kteréž uèinil Izraelovi. 8 Ale když umøel Jozue syn Nun, služebník Hospodinùv, jsa ve stu a desíti letech, 9 A pochovali ho v krajinì dìdictví jeho, v Tamnatheres, na hoøe Efraim, k stranì pùlnoèní hory Gás; 10 Také když všecken vìk ten pøipojen jest k otcùm svým, a povstal jiný vìk po nich, kteøíž neznali Hospodina, ani skutkù, kteréž uèinil Izraelovi: 11 Tedy èinili synové Izraelští to, což jest zlého pøed oèima Hospodinovýma, a sloužili modlám, 12 Opustivše Hospodina Boha otcù svých, kterýž je vyvedl z zemì Egyptské, a odešli za bohy cizími, bohy tìch národù, kteøíž byli vùkol nich, a klanìli se jim; proèež popudili Hospodina. 13 Nebo opustivše Hospodina, sloužili Bálovi i Astarotùm. 14 I rozpálila se prchlivost Hospodinova na Izraele, a vydal je v ruku loupežníkù, kteøíž je zloupili; vydal je, pravím, v ruku nepøátel jejich vùkol, tak že nemohli více ostáti pøed nepøátely svými. 15 Kamžkoli vycházeli, ruka Hospodinova byla proti nim ke zlému, jakož byl mluvil Hospodin, a jakož byl zapøisáhl jim Hospodin; i ssouženi byli náramnì. 16 Vzbuzoval pak Hospodin soudce, kteøíž vysvobozovali je z rukou zhoubcù jejich. 17 Ale ani soudcù svých neposlouchali, nebo smilnili, odcházejíce za bohy cizími, a klanìli se jim. Odcházeli rychle s cesty, po kteréž chodili otcové jejich, tak že poslouchati majíce pøikázaní Hospodinových, neèinili toho. 18 A když vzbuzoval jim Hospodin soudce, býval Hospodin s každým soudcím, a vysvobozoval je z ruky nepøátel jejich po všecky dny soudce; (nebo želel Hospodin naøíkání jejich, k nìmuž je pøivodili ti, kteøíž je ssužovali a utiskali). 19 Po smrti pak soudce navracejíce se zase, pohoršovali cest svých více nežli otcové jejich, odcházejíce za bohy cizími, a sloužíce i klanìjíce se jim; nic neulevili z skutkù jejich zlých a cesty jejich pøevrácené. 20 Protož rozpálila se prchlivost Hospodinova proti Izraelovi, a øekl: Proto že pøestoupil národ tento smlouvu mou, kterouž jsem uèinil s otci jejich, a neposlouchali hlasu mého: 21 Já také více nevyhladím žádného od tváøi jejich z národù, kterýchž zanechal Jozue, když umøel, 22 Abych skrze nì zkušoval Izraele, budou-li ostøíhati cesty pøikázaní Hospodinových, chodíce v nich, jakož ostøíhali otcové jejich, èili nic. 23 I zanechal Hospodin národù tìch, a nevyhnal jich rychle, aniž dal jich v ruku Jozue.