1 Stalo se pak po smrti Jozue, otázali se synové Izraelští Hospodina, økouce: Kdo z nás potáhne proti Kananejskému napøed, aby bojoval s ním? 2 Jimž øekl Hospodin: Juda nechꜜ táhne, aj, dal jsem tu zemi v ruku jeho. 3 (Øekl pak byl Juda Simeonovi bratru svému: Potáhni se mnou k dobývání losu mého, abychom bojovali proti Kananejskému, a já také potáhnu s tebou k dobývání losu tvého. I táhl s ním Simeon. 4 Tedy vytáhl Juda, i dal Hospodin Kananejského a Ferezejského v ruce jejich, a porazili z nich v Bezeku deset tisíc mužù. 5 Nebo nalezše Adonibezeka v Bezeku, bojovali proti nìmu, a porazili Kananejského i Ferezejského. 6 Když pak utíkal Adonibezek, honili ho, a chytivše jej, zutínali mu palce u rukou i noh. 7 Tedy øekl Adonibezek: Sedmdesáte králù s uꜜatými palci u rukou i noh svých sbírali drobty pod stolem mým; jakž jsem èinil, tak odplatil mi Bùh. I pøivedli jej do Jeruzaléma, a tam umøel. 8 Nebo byli vybojovali synové Juda Jeruzalém, a vzavše jej, zbili obyvatele jeho ostrostí meèe a mìsto vypálili. 9 Potom také vytáhli synové Judovi, aby bojovali proti Kananejskému, bydlícímu na horách pøi stranì polední i na rovinách. 10 Nebo byl vytáhl Juda proti Kananejskému, kterýž bydlil v Hebronu, (jméno pak Hebronu prvé bylo Kariatarbe,) a pobil Sesaie, a Achimana, a Tolmaie. 11 A odtud byl táhl na obyvatele Dabir, (jméno pak Dabir prvé bylo Kariatsefer). 12 Kdežto øekl Kálef: Kdo by dobyl Kariatsefer a vzal by je, dám jemu Axu dceru svou za manželku. 13 Tedy dobyl ho Otoniel, syn Cenezùv, bratra Kálefova mladšího, i dal jemu Axu dceru svou za manželku. 14 Stalo se pak, že když pøišla k nìmu, ponukla ho, aby prosil otce jejího za pole; i ssedla s osla. A øekl jí Kálef: Cožꜜ jest? 15 A ona odpovìdìla: Dej mi dar; ponìvadžs mi dal zemi suchou, dej mi také studnice vod. I dal jí Kálef studnice v horních i dolních konèinách. 16 Synové také Cinejského, tchána Mojžíšova, odebrali se z mìsta palmového s syny Juda na poušꜜ Judovu, jenž jest k stranì polední mìstu Arad; a odšedše, bydlili s lidem tím. 17 Potom táhl Juda s Simeonem, bratrem svým, a porazili Kananejské pøebývající v Sefat, a zkazili je. I nazváno jest jméno mìsta toho Horma. 18 Dobyl také Juda Gázy a pomezí jeho, i Aškalonu s pomezím jeho, též Akaronu a pomezí jeho. 19 Nebo byl Hospodin s Judou, a vyhnal obyvatele hor, ale nevyhnal obyvatelù údolí, proto že vozy železné mìli. 20 I dali Kálefovi Hebron, jakož byl mluvil Mojžíš, a vyhnal odtud tøi syny Enakovy. 21 Jebuzejského pak, bydlícího v Jeruzalémì, nevyhnali synové Beniamin; protož bydlil Jebuzejský v Jeruzalémì s syny Beniamin až do tohoto dne. 22 Vytáhla také i èeled Jozefova do Bethel, a Hospodin byl s nimi. 23 Nebo shlédla èeled Jozefova Bethel, kteréhožto mìsta jméno prvé bylo Lùza. 24 Uzøevše pak ti špehéøi muže vycházejícího z mìsta, øekli jemu: Medle ukaž nám, kudy bychom mohli vjíti do mìsta, a uèinímeꜜ milost. 25 Kterýžto ukázal jim, kudy by mohli vjíti do mìsta; i vyhubili to mìsto meèem, muže pak toho se vší èeledí jeho propustili. 26 I šel muž ten do zemì Hetejských, kdež vystavìl mìsto, a nazval jméno jeho Lùza; to jest jméno jeho až do tohoto dne. 27 Manasses také nevyhnal obyvatelù Betsan a mìsteèek jeho, ani Tanach a mìsteèek jeho, ani obyvatelù Dor a Jibleam, a Mageddo a mìsteèek jejich; i poèal Kananejský svobodnì bydliti v zemi té. 28 Když se pak zsilil Izrael, uvedl Kananejského pod plat, a maje jej vyhnati, nevyhnal. 29 Efraim také nevyhnal Kananejského bydlícího v Gázer, protož bydlil Kananejský u prostøed nìho v Gázer. 30 Zabulon též nevyhnal obyvatelù Cetron, a obyvatelù Naalol, protož bydlil Kananejský u prostøed nìho, a dával jemu plat. 31 Asser také nevyhnal obyvatelù Acho a obyvatelù Sidonu, ani Ahalab, ani Achzib, ani Helba, ani Afek, ani Rohob. 32 I bydlil Asser mezi Kananejskými obyvateli zemì té, nebo nevyhnal jich. 33 Též Neftalím nevyhnal obyvatelù Betsemes, ani obyvatelù Betanat, protož bydlil mezi Kananajeskými pøebývajícími v zemi té; a však obyvatelé Betsemes a Betanat dávali jim plat. 34 Ssužovali pak Amorejští syny Dan na horách, tak že nedali jim scházeti do údolí. 35 Nebo poèal Amorejský svobodnì bydliti na hoøe Heres, v Aialon a v Salbim, ale když se zsilila ruka èeledi Jozefovy, uvedeni jsou pod plat. 36 Pomezí pak Amorejského bylo od zaèátku hor Akrabim, od skály jejich i výše.