1 Slyštež to, dome Jákobùv, kteøíž se nazýváte jménem Izraelovým, a z vod Judových jste pošli, kteøíž pøisaháte ve jménu Hospodinovu, a Boha Izraelského pøipomínáte, však ne v pravdì, ani v spravedlnosti, 2 Aèkoli od mìsta svatého se jmenujete, a na Boha Izraelského, jehož jméno jest Hospodin zástupù, zpoléháte. 3 Pøedešlé vìci zdávna jsem oznamoval, a což vyšlo z úst mých, i což jsem ohlašoval, brzce jsem èiníval, a stávalo se. 4 Vìdìl jsem, že jsi zatvrdilý, a houžev železná šíje tvá, a èelo tvé ocelivé. 5 A protožꜜ jsem oznamoval z dávna, prvé než pøicházelo, ohlašovalꜜ jsem, abys neøíkal: Modla má uèinila ty vìci, a rytina má neb slitina má pøikázala to. 6 Slýchals o tom, pohlediž na to na všecko, vy pak, nebudete-liž toho oznamovati? Již nyní ohlašujiꜜ nové a tajné vìci, o nichž jsi ty nic nevìdìl. 7 Nyní stvoøeny jsou, a ne pøedešlého èasu, o nichž jsi pøed tímto dnem nic neslyšel, abys neøekl: Aj, vìdìl jsem o tom. 8 Anobrž aniž jsi slyšel, ani vìdìl, aniž se to tehdáž doneslo ucha tvého; nebo jsem vìdìl, že sobì velmi nevážnì poèínati budeš, a že jsi pøevrácenec hned od života matky. 9 Pro jméno své poshovím s prchlivostí svou, a pro chválu svou poukrotím hnìvu proti tobì, abych tì nevyplénil. 10 Aj, pøepálím tì, aèkoli ne jako støíbro, pøeberu tì v peci ssoužení. 11 Pro sebe, pro sebe uèiním to. Nebo jakž by mohlo v lehkost vydáno býti? Slávy své zajisté jinému nedám. 12 Slyš mne, Jákobe a Izraeli, povolaný mùj: Já jsem, já první, já jsem i poslední. 13 Má zajisté ruka založila zemi, a pravice má dlaní rozmìøila nebesa; povolal jsem jich, a hned se postavily. 14 Shromažïte se vy všickni, a slyšte. Kdo z nich oznámil tyto vìci: Hospodin miluje jej, onꜜ vykoná vùli jeho proti Babylonu, a rámì jeho proti Kaldejským? 15 Já, já mluvil jsem, protož povolám ho; pøivedu jej, a šꜜastnou bude míti cestu svou. 16 Pøistupte ke mnì, slyšte to: Nemluvíval jsem z poèátku v skrytì; od toho èasu, v kterémž se to dálo, pøítomen jsem byl. A nyní Panovník Hospodin poslal mne a duch jeho. 17 Toto praví Hospodin vykupitel tvùj, Svatý Izraelský: Já Hospodin Bùh tvùj uèím tì, abys prospìch bral, a vodím tì po cestì, po kteréž bys chodil. 18 Ó kdybys byl šetøil pøikázaní mých, bylꜜ by jako potok pokoj tvùj, a spravedlnost tvá jako vlny moøské. 19 A bylo by jako písku semene tvého, a plodu života tvého jako štìrku jeho, aniž by vyꜜato, ani vyhlazeno bylo jméno jeho pøed oblíèejem mým. 20 Vyjdìte z Babylona, utecte od Kaldejských, hlasem zvuèným zvìstujte, ohlašujte to, rozneste to až do konèin zemì. Rcete: Vykoupil Hospodin služebníka svého Jákoba. 21 Nebudouꜜ žízniti, když je po pustinách povede, vody z skály vyvede jim; nebo rozetne skálu, aby tekly vody. 22 Nemajíꜜ žádného pokoje, praví Hospodin, bezbožní.