1 Neraduj se, Izraeli, s plésáním jako jiní národové, že smilníš, odcházeje od Boha svého, a miluješ mzdu po všech obilnicích. 2 Obilnice ani pres nebude jich pásti, a mest pochybí jim. 3 Aniž budou bydliti v zemi Hospodinovì, ale navrátí se Efraim do Egypta, a v Assyrii vìci neèisté jísti budou. 4 Nebudou obìtovati Hospodinu vína, aniž pøíjemné jemu bude. Obìti jejich budou jako chléb kvílících, z nìhož kdož by koli jedli, poškvrnili by se, protože chléb jejich pro mrtvé jejich nemá pøicházeti do domu Hospodinova. 5 Co pak èiniti budete v den slavnosti, a v den svátku Hospodinova? 6 Nebo aj, zahynou skrze poplénìní, Egypt zbéøe je, a pohøbí je Memfis; nejrozkošnìjšími schranami støíbra jejich kopøiva dìdiènì vládnouti bude, a bodláèí v domích jejich. 7 Pøijdou dnové navštívení, pøijdou dnové odplacení, poznají Izraelští, že ten prorok jest blázen šílený a èlovìk nièemný, pro množství nepravosti tvé a velikou nenávist tvou. 8 Prorok, kterýž stráž drží nad Efraimem spolu s Bohem mým, jest osídlem èihaøským na všech cestách svých, nenávist jest v domì Boha jeho. 9 Hlubokoꜜ jsou zabøedli a porušili se, tak jako za dnù Gabaa; zpomeneꜜ na nepravost jejich, a vyhledávati bude høíchy jejich. 10 Jako hrozny na poušti nalezl jsem byl Izraele, jako ranní fíky v prvotinách jejich popatøil jsem na otce vaše; oni odešli za Belfegor, a oddali se té ohavnosti, protož budouꜜ ohavní, tak jakž se jim líbilo. 11 Efraim jako pták zaletí, i sláva jejich od narození a od života, nýbrž od poèetí. 12 A byꜜ pak i odchovali syny své, však je zbavím vìku zmužilého; nýbrž i jim bìda, když já se od nich odvrátím. 13 Efraim, jakýž vidím Týr, vštípen jest v obydlí, a však Efraim vyvede k mordéøi syny své. 14 Dej jim, Hospodine; co bys dal? Dej jim život neplodný a prsy vyschlé. 15 Vrch zlosti jejich jest v Galgala, protož i tam jich nenávidím. Pro zlost skutkù jejich vyženu je z domu svého, aniž jich více budu milovati; všecka knížata jejich jsou zpurná. 16 Bit bude Efraim, koøen jejich uschne, ovoce nepøinesou, a byꜜ pak zplodili, tedy zmoøím nejmilejší života jejich. 17 Pohrdne jimi Bùh mùj, nebo nechtí ho poslouchati, i budou tuláci mezi pohany.