1 Slyštež to, ó knìží, a pozorujte, dome Izraelský, i dome královský, poslouchejte, nebo proti vám soud tento jest, proto že jste osídlo v Masfa, a sítka rozestøená na vrchu Tábor. 2 Nýbrž k zabíjení uchylujíce se, pøipadají k zemi, ale já ztresci každého z nich. 3 Známꜜ já Efraima, a Izrael není ukryt pøede mnou; nebo nyní smilníš, Efraime, poškvròuje se Izrael. 4 Nemají se k tomu, aby se obrátili k Bohu svému, proto že duch smilství mezi nimi jest, Hospodina pak znáti nechtìjí, 5 Tak že hrdost Izraelova svìdèí vùèi proti nìmu; protož Izrael i Efraim padnou pro nepravost svou, padne také i Juda s nimi. 6 S stády bravù a skotù svých pùjdou hledati Hospodina, však nenaleznou; vzdáliltì se od nich. 7 Hospodinu se zpronevìøili, nebo syny cizí zplodili; jižꜜ je zžíøe mìsíc i s jmìním jejich. 8 Trubte trubou v Gabaa, a na pozoun v Ráma; køiète v Betaven: Po tobì, ó Beniamine. 9 Efraim zpuštìn bude v den káznì, v nìmž po pokoleních Izraelských uvedu v známost pravdu. 10 Knížata Judská jsou podobná tìm, kteøíž pøenášejí mezník; vyleji na nì jako vodu prchlivost svou. 11 Utištìn jest Efraim, potøín soudem, však sobì libuje choditi za rozkazem. 12 Protož i já byl jsem jako mol Efraimovi, a jako hnis domu Judovu. 13 Proèež vida Efraim neduh svùj, a Juda nežit svùj, utekl se Efraim k Assurovi, a poslal k králi, kterýž by se o nìj zasadil. Ale on nebude moci zhojiti vás, ani uzdraviti vás od nežitù. 14 Nebo já jsem jako lítý lev Efraimovi, a jako lvíèe domu Judovu; já, já uchvátím a ujdu, vezmu, a žádný nevytrhne. 15 Odejda, navrátím se na místo své, až se vinni dadí, a hledati budou tváøi mé.