1 A protož pøišed Jozef, oznámil Faraonovi, a øekl: Otec mùj a bratøí moji, s drobným i vìtším dobytkem svým i se vším, což mají, pøišli z zemì Kananejské, a aj, jsou v zemi Gesen. 2 A vzav z poètu bratøí svých pìt mužù, postavil je pøed Faraonem. 3 I øekl Farao bratøím jeho: Jaký jest obchod váš? Kteøížto odpovìdìli Faraonovi: Pastýøi ovcí jsou služebníci tvoji, i my, i otcové naši. 4 Øekli ještì Faraonovi: Abychom pohostinu byli v zemi této, pøišli jsme; nebo není pastvy dobytku, kterýž mají služebníci tvoji, nebo hlad veliký jest v zemi Kananejské; protož nyní prosíme, nechaꜜ bydlí služebníci tvoji v zemi Gesen. 5 I mluvil Farao Jozefovi, øka: Otec tvùj a bratøí tvoji pøišli k tobì. 6 Zemì Egyptská pøed tebou jest; v nejlepším kraji zemì této osaï otce svého a bratøí své, nechꜜ bydlí v zemi Gesen. A srozumíš-li, že jsou mezi nimi muži rozšafní, ustanovíš je úøedníky nad dobytkem, kterýž mám. 7 Uvedl také Jozef Jákoba otce svého, a postavil ho pøed Faraonem; a pozdravil Jákob Faraona. 8 Tedy øekl Farao k Jákobovi: Kolik jest let života tvého? 9 Odpovìdìl Jákob Faraonovi: Dnù let putování mého sto a tøidceti let jest; nemnozí a zlí byli dnové let života mého, a nedošli dnù let života otcù mých, v nichž živi byli. 10 A požehnav Jákob Faraona, vyšel od nìho. 11 I osadil Jozef otce svého a bratøí své, a dal jim vládaøství v zemi Egyptské v kraji výborném, v zemi Ramesses, jakž rozkázal Farao. 12 A opatroval Jozef otce svého, a bratøí své, a všecken dùm jeho chlebem, až do nejmenších. 13 A chleba nebylo ve vší zemi; nebo veliký hlad byl velmi, a trápení veliké bylo na zemi Egyptské a zemi Kananejské od hladu. 14 Shromáždil pak Jozef všecky peníze, což jich nalezeno v zemi Egyptské a v zemi Kananejské, za potravy, kteréž kupovali; a vnesl Jozef peníze do domu Faraonova. 15 A když utratili peníze z zemì Egyptské a z zemì Kananejské, pøicházeli všickni Egyptští k Jozefovi, økouce: Dej nám chleba; nebo proè møíti máme pøed tebou pro nedostatek penìz? 16 I øekl Jozef: Dejte dobytky své, a dám vám chleba za dobytky vaše, ponìvadž se vám penìz nedostává. 17 Tedy pøivedli dobytky své k Jozefovi; i dal jim Jozef potrav za konì a za stáda ovcí, a za stáda volù i za osly; a pøechoval je chlebem, za všecky dobytky jejich, toho roku. 18 A po roce tom pøišli k nìmu léta druhého, a øekli mu: Nebudeme tajiti pøed pánem svým, že jsme všecky peníze utratili, i stáda dobytkù jsou u pána našeho; nezùstávají nám pøed pánem naším kromì tìla naše a dìdiny naše. 19 I proè máme møíti pøed oèima tvýma? I my i rolí naše hyne. Kup nás i rolí naši za chléb, a budeme my i rolí naše ve službì Faraonovi; a dej nám semena, abychom živi byli a nezemøeli, a rolí aby nespustla. 20 Tedy koupil Jozef všecku zemi Egyptskou Faraonovi; nebo prodali Egyptští jeden každý pole své, proto že se rozmohl mezi nimi hlad. I dostala se zemì Faraonovi. 21 Lid pak pøevedl do mìst, od jednoho pomezí Egyptského až do druhého. 22 Rolí toliko knìžských nekoupil. Nebo knìží uloženou potravu mìli od Faraona, a jedli z uložených pokrmù svých, kteréž dával jim Farao; protož neprodali rolí svých. 23 I øekl Jozef lidu: Aj, koupil jsem vás dnes i rolí vaše Faraonovi; teï máte semeno, osívejtež tedy ji. 24 A když se urodí, dáte pátý díl Faraonovi, a ètyøi díly zùstavíte sobì k semenu a ku pokrmu svému a tìm, kteøíž jsou v domích vašich, i ku pokrmu dítkám svým. 25 Tedy øekli: Zachoval jsi životy naše. Nechaꜜ nalezneme milost v oèích pána svého, a budeme služebníci Faraonovi. 26 I ustanovil to Jozef za právo až do tohoto dne, po vší zemi Egyptské, aby dáván byl Faraonovi pátý díl; toliko samy rolí knìžské nebyly Faraonovy. 27 A tak bydlil Izrael v zemi Egyptské v krajinì Gesen; a osadili se v ní, a rozplodili se, a rozmnoženi jsou velmi. 28 Živ pak byl Jákob v zemi Egyptské sedmnácte let; a bylo dnù Jákobových, a let života jeho, sto ètyøidceti sedm let. 29 I pøiblížili se dnové Izraelovi, aby umøel. A povolav syna svého Jozefa, øekl jemu: Jestliže jsem nalezl milost v oèích tvých, vlož, prosím, ruku svou pod bedro mé, a uèiò se mnou milosrdenství a pravdu. Prosím, nepochovávej mne v Egyptì. 30 Když spáti budu s otci svými, vyneseš mne z Egypta, a pochováš mne v hrobì jejich. Tedy øekl jemu: Já uèiním podlé slova tvého. 31 I øekl Jákob: Pøisáhni mi. Tedy pøisáhl jemu. I sklonil se Izrael k hlavám lùže.