1 Stalo se pak v ten èas, že sstupuje Juda od bratøí svých, uchýlil se k muži Odolamitskému, jehož jméno bylo Híra. 2 I uzøel tam Juda dceru muže Kananejského, kterýž sloul Sua; a pojav ji, všel k ní. 3 Kterážto poèala a porodila syna; i nazval jméno jeho Her. 4 A poèavši opìt, porodila syna; a nazvala jméno jeho Onan. 5 Porodila pak ještì syna, jehož jméno nazvala Séla. A byl Juda v Chezib, když ona jej porodila. 6 I dal Juda Herovi prvorozenému svému manželku, jménem Támar. 7 A byl Her, prvorozený Judùv, zlý pøed oèima Hospodina; i zabil jej Hospodin. 8 Tedy øekl Juda Onanovi: Vejdi k ženì bratra svého, a podlé pøíbuznosti pojmi ji, abys vzbudil símì bratru svému. 9 Vìdìl pak Onan, že to símì nebude jeho. Protož kdykoli vcházel k ženì bratra svého, vypouštìl símì na zem, aby nezplodil synù bratru svému. 10 I nelíbilo se Hospodinu to, co dìlal Onan; protož ho také zabil. 11 Tedy øekl Juda k Támar nevìstì své: Pobuï v domì otce svého vdovou, dokudž nedoroste Séla, syn mùj. (Nebo øekl: Aby on také neumøel, jako i bratøí jeho.) I odešla Támar, a bydlila v domì otce svého. 12 A po mnohých dnech umøela dcera Suova, manželka Judova. Kterýžto potìšiv se zas, šel do Tamnas k tìm, kteøíž støihli ovce jeho, a s ním Híra Odolamitský, pøítel jeho. 13 I oznámeno jest Támar tìmito slovy: Aj, tchán tvùj vstupuje do Tamnas, aby støihl ovce své. 14 Tedy ona složivši s sebe šaty své vdovské, zavila se v rouchu, a odìla se a sedìla na rozcestí, kudy se jde do Tamnas. Nebo vidìla, že Séla dorostl, a že není dána jemu za manželku. 15 Kteroužto uzøev Juda, za to mìl, že jest nevìstka; nebo zakryla tváø svou. 16 Protož uchýliv se k ní s cesty, øekl: Dopusꜜ medle, aꜜ vejdu k tobì. (Nebo nevìdìl, aby nevìsta jeho byla.) I øekla: Co mi dáš, jestliže vejdeš ke mnì? 17 Odpovìdìl: Pošliꜜ kozelce z stáda. Dí ona: Kdybys nìco zastavil, dokavadž nepošleš. 18 I øekl: Cožꜜ mám dáti v zástavì? Odpovìdìla ona: Peèetní prsten svùj, a halži svou, a hùl svou, kterouž máš v ruce své. I dal jí, a všel k ní; a poèala z nìho. 19 Tedy vstavši, odešla, a sòavši rouchu svou s sebe, oblékla se v šaty své vdovské. 20 I poslal Juda kozelce po pøíteli svém Odolamitském, aby vzal zase základ od ženy. A nenalezl jí. 21 I ptal se mužù toho místa, øka: Kde jest ta nevìstka, kteráž sedìla na rozcestí této cesty? Øekli oni: Nebylotì zde nevìstky. 22 Tedy navrátiv se k Judovi, øekl: Nenašel jsem jí; a také muži místa toho pravili: Nebylo zde nevìstky. 23 I øekl Juda: Nechꜜ sobì to má, abychom neuvedli se v lehkost. Jáꜜ jsem poslal toho kozelce, ale tys jí nenalezl. 24 I stalo se okolo tøí mìsícù, že oznámili Judovi, økouce: Dopustila se smilství Támar nevìsta tvá, a jest již i tìhotná z smilství. I øekl Juda: Vyveïte ji, aby byla upálena. 25 Když pak vedena byla, poslala k tchánu svému, økuci: Z muže, jehož tyto vìci jsou, tìhotná jsem. A pøi tom øekla: Pohleï, prosím, èí jsou tyto vìci, peèetní prsten, halže a hùl tato? 26 Tedy pohledìv na to Juda, øekl: Spravedlivìjšíꜜ jest než já, ponìvadž jsem nedal jí Sélovi synu svému. A více jí nepoznával. 27 Stalo se pak, že když pøišel èas porodu jejího, aj, bliženci v životì jejím. 28 A když rodila, jeden z nich vyskytl ruku, kteroužto chytivši baba, uvázala na ni èervenou nitku, økuci: Ten vyjde prvé. 29 Když pak vtáhl ruku svou zase, hle, vyšel bratr jeho. I øekla: Jak jsi protrhl? Tvéꜜ jest protržení. I nazváno jest jméno jeho Fáres. 30 A potom vyšel bratr jeho, kterýž mìl na ruce nitku èervenou. I nazváno jest jméno jeho Zára.