1 Potom mluvil Bùh k Jákobovi: Vstana, vstup do Bethel, a bydli tam; a udìlej tam oltáø Bohu silnému, kterýž se ukázal tobì, kdyžs utíkal pøed Ezau bratrem svým. 2 Tedy øekl Jákob èeládce své, a všechnìm, kteøíž s ním byli: Odvrzte bohy cizí, kteréž máte mezi sebou, a oèisꜜte se, a zmìòte roucha svá. 3 A vstanouce, vstupme do Bethel, a udìlám tam oltáø silnému Bohu, kterýž vyslyšel mne v den ssoužení mého, a byl se mnou na cestì, kterouž jsem šel. 4 Tedy dali Jákobovi všecky bohy cizí, kteréž mìli, i náušnice, kteréž byly na uších jejich; i zakopal je Jákob pod tím dubem, kterýž byl u Sichem. 5 I brali se odtud. (A byl strach Boží na mìstech, kteráž byla vùkol nich, a nehonili synù Jákobových.) 6 Tedy pøišel Jákob do Lùz, kteréž jest v zemi Kananejské, (to již slove Bethel,) on i všecken lid, kterýž byl s ním. 7 I vzdìlal tu oltáø, a nazval to místo Bùh silný Bethel; nebo tu se mu byl zjevil Bùh, když utíkal pøed bratrem svým. 8 Tehdy umøela Debora, chovaèka Rebeky, a pochována jest pod Bethel, pod dubem; i nazval jméno jeho Allon Bachuth. 9 Ukázal se pak opìt Bùh Jákobovi, když se navracoval z Pádan Syrské, a požehnal mu. 10 I øekl jemu Bùh: Jméno tvé jest Jákob. Nebude více nazývano jméno tvé toliko Jákob, ale Izrael také bude jméno tvé. Protož nazval jméno jeho Izrael. 11 Øekl ještì Bùh jemu: Já jsem Bùh silný všemohoucí; rostiž a množ se; národ, nýbrž množství národù bude z tebe, i králové z bedr tvých vyjdou. 12 A zemi tu, kterouž jsem dal Abrahamovi a Izákovi, tobì ji dám; semeni také tvému po tobì dám tu zemi. 13 I vstoupil od nìho Bùh z místa, na kterémž mluvil s ním. 14 Jákob pak vyzdvihl znamení pamìtné na místì tom, na kterémž mluvil s ním, sloup kamenný; a pokropil ho skropením, a svrchu polil jej olejem. 15 A nazval Jákob jméno místa toho, na kterémž mluvil s ním Bùh, Bethel. 16 I brali se z Bethel, a bylo již nedaleko do Efraty. I porodila Ráchel, a tìžkosti trpìla rodìci. 17 A když s tìžkostí rodila, øekla jí baba: Neboj se, nebo také tohoto syna míti budeš. 18 I stalo se, když k smrti pracovala, (nebo umøela), nazvala jméno jeho Ben Oni; ale otec jeho nazval ho Beniaminem. 19 I umøela Ráchel, a pochována jest na cestì k Efratì, jenž jest Betlém. 20 A postavil Jákob znamení pamìtné nad hrobem jejím; toꜜ jest znamení hrobu Ráchel až do dnešního dne. 21 I odebral se odtud Izrael, a rozbil stan svùj za vìží Eder. 22 Stalo se pak také, když bydlil Izrael v té krajinì, že Ruben šel, a spal s Bálou, ženinou otce svého; o èemž uslyšel Izrael. Bylo pak synù Jákobových dvanácte. 23 Synové pak Líe: Prvorozený Jákobùv Ruben, potom Simeon, a Léví, a Juda, a Izachar, a Zabulon. 24 Synové Ráchel: Jozef a Beniamin. 25 A synové Bály, dìvky Ráchel: Dan a Neftalím. 26 A synové Zelfy, dìvky Líe: Gád a Asser. Tiꜜ jsou synové Jákobovi, kteøíž mu zrozeni jsou v Pádan Syrské. 27 Tedy pøišel Jákob k Izákovi otci svému do Mamre, do mìsta Arbe, jenž jest Hebron, kdežto bydlil pohostinu Abraham a Izák. 28 A bylo dnù Izákových sto osmdesáte let. 29 I dokonal Izák, a umøel, a pøipojen jest k lidu svému, stár jsa a plný dnù; i pochovali ho Ezau a Jákob, synové jeho.