1 A tak dokonána jsou nebesa a zemì, i všecko vojsko jejich. 2 A dokonal Bùh dne sedmého dílo své, kteréž dìlal; a odpoèinul v den sedmý ode všeho díla svého, kteréž byl dìlal. 3 I požehnal Bùh dni sedmému a posvìtil ho; nebo v nìm odpoèinul Bùh ode všeho díla svého, kteréž byl stvoøil, aby uèinìno bylo. 4 Tiꜜ jsou rodové nebes a zemì, (když stvoøena jsou v den, v nìmž uèinil Hospodin Bùh zemi i nebe), 5 I každé chrastiny polní, døíve než byla na zemi, i všeliké byliny polní, prvé než vzcházela; nebo ještì byl nedštil Hospodin Bùh na zemi, aniž byl který èlovìk, ješto by dìlal zemi. 6 A aniž pára vystupovala z zemì, aby svlažovala všecken svrchek zemì. 7 I uèinil Hospodin Bùh èlovìka z prachu zemì, a vdechl v chøípì jeho dchnutí života, i byl èlovìk v duši živou. 8 Štípil pak byl Hospodin Bùh ráj v Eden na východ, a postavil tam èlovìka, jehož byl uèinil. 9 A vyvedl Hospodin Bùh z zemì všeliký strom na pohledìní libý, a ovoce k jídlu chutné; též strom života u prostøed ráje, i strom vìdìní dobrého a zlého. 10 (A øeka vycházela z Eden, k svlažování ráje, a odtud dìlila se, a byla ve ètyøi hlavní øeky. 11 Jméno jedné Píson, ta obchází všecku zemi Hevilah, kdež jest zlato. 12 A zlato zemì té jest výborné; tam jest i bdelium, a kámen onychin. 13 Jméno pak druhé øeky Gihon, ta obchází všecku zemi Chus. 14 A jméno øeky tøetí Hiddekel, kteráž teèe k východní stranì Assyrské zemì. A øeka ètvrtá jest Eufrates). 15 Pojav tedy Hospodin Bùh èlovìka, postavil jej v ráji v zemi Eden, aby jej dìlal a ostøíhal ho. 16 I zapovìdìl Hospodin Bùh èlovìku, øka: Z každého stromu rajského svobodnì jísti budeš; 17 Ale z stromu vìdìní dobrého a zlého nikoli nejez; nebo v který bys koli den z nìho jedl, smrtí umøeš. 18 Øekl byl také Hospodin Bùh: Není dobré èlovìku býti samotnému; uèiním jemu pomoc, kteráž by pøi nìm byla. 19 (Nebo když byl uèinil Hospodin Bùh z zemì všelikou zvìø polní, i všecko ptactvo nebeské, pøivedl je k Adamovi, aby pohledìl na nì, jaké by jméno kterému dáti mìl; a jak by koli nazval Adam kterou duši živou, tak aby jmenována byla. 20 I dal Adam jména všechnìm hovadùm, i ptactvu nebeskému, a všeliké zvìøi polní; Adamovi pak není nalezena pomoc, kteráž by pøi nìm byla.) 21 Protož uvedl Hospodin Bùh tvrdý sen na Adama, i usnul; a vyòal jedno z žeber jeho, a to místo vyplnil tìlem. 22 A z toho žebra, kteréž vyòal z Adama, vzdìlal Hospodin Bùh ženu, a pøivedl ji k Adamovi. 23 I øekl Adam: Teï tato jest kost z kostí mých a tìlo z tìla mého; tato slouti bude mužatka, nebo z muže vzata jest. 24 Z té pøíèiny opustí muž otce svého i matku svou, a pøídržeti se bude manželky své, i budou v jedno tìlo. 25 Byli pak oba dva nazí, Adam i žena jeho, a nestydìli se.