1 Pravímꜜ pak, že pokudž dìdic malièký jest, nic není rozdílný od služebníka, jsa pánem všeho, 2 Ale pod ochráncemi a správcemi jest až do èasu uloženého od otce. 3 Tak i my, když jsme byli maliècí, pod živly svìta byli jsme v službu podrobeni. 4 Ale když pøišla plnost èasu, poslal Bùh Syna svého uèinìného z ženy, uèinìného pod Zákonem, 5 Aby ty, kteøíž pod Zákonem byli, vykoupil, abychom právo synù pøijali. 6 A že jste synové, protož poslal Bùh Ducha Syna svého v srdce vaše, volajícího: Abba, totiž Otèe. 7 A tak již nejsi slouha, ale syn, a ponìvadž syn, tedy i dìdic Boží skrze Krista. 8 Ale tehdáž, nemìvše známosti Boha, sloužili jste tìm, kteøíž z pøirození nejsou bohové. 9 Nyní pak, znajíce Boha, nýbrž poznáni jsouce od Boha, kterakž se zpátkem zase obracíte k mdlým a bídným živlùm, jimž opìt znovu chcete sloužiti? 10 Dnù šetøíte, a mìsícù, a èasù, i let. 11 Bojím se za vás, abych snad nadarmo nepracoval mezi vámi. 12 Buïte jako já, neb i já jsem jako vy, bratøí, prosím vás. Nic jste mi neublížili. 13 Neb víte, že s mdlobou tìla kázal jsem vám evangelium ponejprve. 14 A pokušení mé, pøišlé na tìlo mé, nebylo u vás málo váženo, aniž jste pohrdli, ale jako andìla Božího pøijali jste mne, jako Krista Ježíše. 15 Jaké tehdy bylo blahoslavenství vaše? Svìdectvíꜜ vám zajisté dávám, že, kdyby to možné bylo, oèi vaše vyloupíce, byli byste mi dali. 16 Což tedy uèinìn jsem vaším nepøítelem, pravdu vám pravì? 17 Milujíꜜ vás nìkteøí nedobøe, nýbrž odstrèiti vás chtìjí, abyste vy je milovali. 18 Slušnéꜜ jest pak horlivì milovati v dobrém vždycky, a ne jen toliko tehdáž, když jsem pøítomen vám. 19 Synáèkové moji, (kteréž opìt rodím, až by Kristus zformován byl v vás), 20 Chtìl bych pak pøítomen vám býti nyní a promìniti hlas svùj; nebo v pochybnosti jsem o vás. 21 Povìzte mi, kteøíž pod Zákonem chcete býti, nepozorujete-liž Zákona? 22 Nebo psáno jest: Že Abraham mìl dva syny, jednoho z služebnice, a druhého z svobodné. 23 Ale ten z služebnice podle tìla se narodil, tento pak z svobodné podle zaslíbení. 24 Kteréžto vìci u figuøe se staly. Nebo toꜜ jsou ti dva Zákonové, jeden s hory Sinai, k manství zplozující, a tenꜜ jest jako Agar. 25 Agar zajisté jest hora Sinai v Arabii. Dobøeꜜ se pak k ní trefuje nynìjší Jeruzalém, nebo v službu podroben jest s syny svými. 26 Ale ten svrchní Jeruzalém svobodný jest, kterýž jest matka všech nás. 27 Nebo psáno jest: Vesel se neplodná, kteráž nerodíš, vykøikni a zvolej, kteráž nepracuješ ku porodu; nebo ta opuštìná mnoho má synù, více nežli ta, kteráž má muže. 28 Myꜜ jsme tedy, ó bratøí, tak jako Izák, synové zaslíbení. 29 Ale jakož tehdáž ten podle tìla zplozený protivil se tomu, kterýž byl zplozen podle Ducha, tak se dìje i nyní. 30 Než co praví Písmo? Vyvrz služebnici i syna jejího; nebo nebudeꜜ dìdicem syn služebnice s synem svobodné. 31 A tak, bratøí, nejsmeꜜ synové služebnice, ale svobodné.