1 Opìt se stalo slovo Hospodinovo ke mnì, økoucí: 2 Synu èlovìèí, prorokuj a rci: Takto praví Panovník Hospodin: Kvìlte: Ach, nastojte na tento den. 3 Nebo blízko jest den, blízko jest, pravím, den Hospodinùv, den mrákoty, èas národù bude. 4 A pøijde meè do Egypta, a bude pøetìžká bolest v Mouøenínské zemi, když padati budou zbití v Egyptì, a poberou zboží jeho, a zboøeni budou základové jeho. 5 Mouøenínové a Putští i Ludští i všelijaká smìsice, též Kubští i obyvatelé zemì smlouvy s nimi meèem padnou. 6 Takꜜ praví Hospodin, že padnou podpùrcové Egypta, a snížena bude vyvýšenost síly jeho; od vìže Sevéne meèem padati budou v ní, praví Panovník Hospodin. 7 I budou v pustinu obráceni nad jiné zemì pusté, a mìsta jejich nad jiná mìsta pustá budou. 8 I zvìdí, že já jsem Hospodin, když zapálím oheò v Egyptì, a potøíni budou všickni pomocníci jeho. 9 V ten den vyjdou poslové od tváøi mé na lodech, aby pøestrašili Mouøenínskou zemi ubezpeèenou, i budou míti bolest pøetìžkou, jakáž byla ve dni Egypta; nebo aj, pøicházíꜜ. 10 Takto praví panovník Hospodin: Uèiním zajisté konec množství Egyptskému skrze ruku Nabuchodonozora krále Babylonského. 11 On i lid jeho s ním, nejukrutnìjší národové pøivedeni budou, aby zkazili tu zemi; nebo vytrhnou meèe své na Egypt, a naplní tu zemi zbitými. 12 A obrátì øeky v sucho, prodám tu zemi v ruku nešlechetných, a tak v pustinu uvedu zemi, i což v ní jest, skrze ruku cizozemcù. Já Hospodin mluvil jsem. 13 Takto praví Panovník Hospodin: Zkazím i ukydané bohy, a konec uèiním modlám v Nof, a knížete z zemì Egyptské nebude více, když pustím strach na zemi Egyptskou. 14 Nebo pohubím Patros, a zapálím oheò v Soan, a vykonám soudy v No. 15 Vyleji prchlivost svou i na Sin, pevnost Egyptskou, a vypléním množství No. 16 Když zapálím oheò v Egyptì, velikou bolest bude míti Sin, a No bude roztrháno, Nof pak nepøátely bude míti ve dne. 17 Mládenci On a Bubastští meèem padnou, panny pak v zajetí pùjdou. 18 A v Tachpanches zatmí se den, když tam polámi závory Egypta, a pøítrž se stane v nìm vyvýšenosti síly jeho. Mrákota jej pøikryje, dcery pak jeho v zajetí pùjdou. 19 A tak vykonám soudy pøi Egyptu, i zvìdí, že já jsem Hospodin. 20 Opìt bylo jedenáctého léta, prvního mìsíce, sedmého dne, že se stalo slovo Hospodinovo ke mnì, økoucí: 21 Synu èlovìèí, rámì Faraona krále Egyptského zlámal jsem, a aj, nebudeꜜ uvázáno, ani pøièinìno lékaøství, aniž pøiložen bude šat pro obvázání jeho a posilnìní jeho k držení meèe. 22 Protož takto praví panovník Hospodin: Aj, já jsem proti Faraonovi králi Egyptskému, a polámi ramena jeho, i sílu jeho, i budeꜜ zlámané, a vyrazím meè z ruky jeho. 23 A rozptýlím Egyptské mezi národy, a rozženu je do zemí. 24 Posilním zajisté ramen krále Babylonského, a dám meè svùj v ruku jeho, i polámi ramena Faraonova, tak že stonati bude pøed ním, jakž stonává smrtelnì ranìný. 25 Posilním, pravím, ramen krále Babylonského, ramena pak Faraonova klesnou. I zvìdí, že já jsem Hospodin, když dám meè svùj v ruku krále Babylonského, aby jej vztáhl na zemi Egyptskou. 26 A tak rozptýlím Egyptské mezi národy, a rozženu je do zemí, i zvìdí, že já jsem Hospodin.