1 I stalo se slovo Hospodinovo ke mnì, økoucí: 2 Synu èlovìèí, rci vývodovi Tyrskému: Takto praví Panovník Hospodin: Proto že se vyvyšuje srdce tvé, a øíkáš: Bùh silný jsem, na stolici Boží sedím u prostøed moøe, ješto jsi èlovìk a ne Bùh silný, aèkoli sobì pøivlastòuješ srdce podobné srdci Božímu, 3 Aj hle, moudøejší jsi nad Daniele, žádná vìc tajná není pøed tebou ukrytá; 4 Moudrosti svou a rozumností svou nashromáždils sobì zboží, a nahrnuls zlata a støíbra do pokladù svých; 5 Velikou moudrostí svou v kupectví svém rozmnožil jsi zboží svá, a tak pozdvihlo se srdce tvé zbožím tvým; 6 Z té pøíèiny takto praví Panovník Hospodin: Proto že sobì pøivlastòuješ srdce podobné srdci Božímu, 7 Protož aj, já pøivedu na tì cizozemce, nejukrutnìjší národy, kteøíž vytrhnouce meèe své na krásu moudrosti tvé, zabijí jasnost tvou. 8 Do jámy spustí tì, a umøeš smrtí hroznou u prostøed moøe. 9 Budeš-liž tu ještì øíkati pøed oblíèejem mordéøe svého: Bohem jsem, ponìvadž jsi èlovìk a ne Bùh silný, jsa v ruce toho, jenž tì mordovati bude? 10 Smrtí neobøezancù umøeš od ruky cizozemcù; nebo já mluvil jsem, praví Panovník Hospodin. 11 I stalo se slovo Hospodinovo ke mnì, økoucí: 12 Synu èlovìèí, vydej se v naøíkání nad králem Tyrským, a rci jemu: Takto praví Panovník Hospodin: Ty, jenž zapeèeꜜuješ summy, plný moudrosti a nejkrásnìjší, 13 V Eden, zahradì Boží, byl jsi, všelijaké drahé kamení pøikrývalo tì, sardius, topazius, jaspis, tarsis, onychin, beryl, zafir, karbunkulus a smaragd i zlato; nástrojové bubnù tvých a píšꜜal tvých v tobì, hned jakžs se narodil, pøipraveni jsou. 14 Ty jsi cherubem od pomazání. Jakž jsem tì za ochránce pøedstavil, na hoøe svaté Boží jsi byl, u prostøed kamení ohnivého ustaviènì jsi chodil. 15 Byl jsi dokonalý na cestách svých, hned jakžs se narodil, až se našla nepravost pøi tobì. 16 Pro množství kupectví tvého u prostøed tebe plno jest bezpráví, a velmi jsi prohøešil. Proèež zahubím tì, a vyhladím z hory Boží, ó cherube ochránce, z prostøed kamenù ohnivých. 17 Pozdvihlo se srdce tvé slávou tvou, k zlému jsi užíval moudrosti své pøíèinou jasnosti své. Porazím tì na zemi, pøed oblíèej králù povrhu tì, aby se dívali na tebe. 18 Pro množství nepravostí tvých, a pro nespravedlnosti kupectví tvého poškvrnil jsi svatynì své. Protož vyvedu oheò z prostøed tebe, kterýž tì sžíøe, a obrátí tì v popel na zemi pøed oèima všech na tì hledících. 19 Všickni, kdož tì znali mezi národy, ztrnou nad tebou; k hrùze veliké budeš, a nebude tì na vìky. 20 I stalo se slovo Hospodinovo ke mnì, økoucí: 21 Synu èlovìèí, obraꜜ tváø svou proti Sidonu, a prorokuj proti nìmu, 22 A rci: Takto praví Panovník Hospodin: Aj, já proti tobì jsem, ó Sidone, a budu oslaven u prostøed tebe. I zvìdí, že já jsem Hospodin, když vykonám pøi nìm soudy, a posvìcen budu v nìm. 23 Pošli zajisté na nìj mor, a krev na ulice jeho, a padati budou zranìní u prostøed nìho od meèe na všecky strany, i zvìdí, že já jsem Hospodin. 24 A tak nebude více míti dùm Izraelský trnu urážejícího a bodláku bodoucího ze všech okolních pohrdajících jimi, a zvìdí, že já jsem Panovník Hospodin. 25 Takto praví Panovník Hospodin: Když shromáždím dùm Izraelský z národù, mezi nìž rozptýleni jsou, a posvìcen budu v nich pøed oèima pohanù, a bydliti budou v zemi své, kterouž jsem byl dal služebníku svému Jákobovi: 26 Tehdy bydliti budou v ní bezpeènì, a nastavìjí domù, a štípí vinice. Bydliti, pravím, budou bezpeènì, když vykonám soudy, pøi všech zhoubcích jejich vùkol nich, i zvìdí, že já jsem Hospodin Bùh jejich.