1 I stalo se slovo Hospodinovo ke mnì, økoucí: 2 Synu èlovìèí, obraꜜ tváø svou proti synùm Ammon, a prorokuj proti nim. 3 A rci synùm Ammon: Slyšte slovo Panovníka Hospodina: Takto praví Panovník Hospodin: Proto že jsi nad svatyní mou, když poškvrnìna byla, øíkal: To dobøe to, a nad zemí Izraelskou, když zpuštìna byla, a nad domem Judským, když šel v zajetí, 4 Protož aj, já dám tì národùm východním za dìdictví, i vzdìlají sobì hrady v tobì, a vystavìjí v tobì pøíbytky své. Tiꜜ budou jísti ovoce tvé, a ti budou píti mléko tvé. 5 A dám Rabbu za obydlé velbloudùm, a mìsta synù Ammon za odpoèivadlo stádùm, i zvíte, že já jsem Hospodin. 6 Nebo takto praví Panovník Hospodin: Proto že jsi tleskal rukou, a dupal nohou, a veselil se srdeènì, že jsi všelijak loupil zemi Izraelskou, 7 Protož aj, já vztáhnu ruku svou na tebe, a vydám tì v loupež národùm, a vypléním tì z lidí, a vyhubím tì z zemí, i zahladím tì. Tu zvíš, že já jsem Hospodin. 8 Takto praví Panovník Hospodin: Z té pøíèiny, že øíkal Moáb a Seir: Hle, podobný jest všechnìm jiným národùm dùm Judský, 9 Protož aj, já otevru bok Moábských, (hned od Arim, od mìst jejich na pomezí jejich, rozkošnou zemi Betjesimotských, Balmeonských i Kariataimských), 10 Národùm východním s zemí synù Ammon; nebo jsem ji dal v dìdictví, tak aby nebylo zpomínáno na syny Ammon mezi národy. 11 A tak i nad Moábem soudy vykonám, i zvìdí, že já jsem Hospodin. 12 Takto praví Panovník Hospodin: Proto že Idumejští nenáležitì se vymstívajíce, ukrutnì se mìli k domu Judskému, a tak uvodili na se vinu velikou, vymstívajíce se na nich, 13 Protož takto dí Panovník Hospodin: I na Idumea vztáhnu ruku svou, a vypléním z nìho lidi i hovada, a obrátím jej v pustinu. Hned od Teman až do Dedan meèem padati budou. 14 A tak uvedu pomstu svou na Idumejské skrze ruku lidu mého Izraelského, a naloží s Idumejskými podlé hnìvu mého a podlé prchlivosti mé, i poznají pomstu mou, praví Panovník Hospodin. 15 Takto praví Panovník Hospodin: Proto že se Filistinští ukrutnì mìli z pøíèiny pomsty, nenáležitì se vymstívajíce, loupíce zlostnì, a zhoubu uvodíce z nenávisti starodávní, 16 Protož takto praví Panovník Hospodin: Aj, já vztáhnu ruku svou na Filistinské, a vypléním Ceretejské, a zkazím ostatek pøístavu moøského. 17 A tak vykonám pøi nich pomsty veliké káraními zùøivými, a zvìdí, že já jsem Hospodin, když uvedu pomstu svou na nì.