1 Nebudeš vynášeti povìsti lživé. Neklaï s bezbožným ruky své, abys mìl býti s ním svìdek nepravý. 2 Nepostoupíš po množství ke zlému, a nebudeš se pøimlouvati k rozepøi, tak abys se uchýlil po vìtším poètu k pøevrácení soudu. 3 Ani chudého šanovati nebudeš v pøi jeho. 4 Trefil-li bys na vola nepøítele svého neb osla jeho, an bloudí, obrátíš a dovedeš ho k nìmu. 5 Uzøel-li bys an osel toho, jenž tì má v nenávisti, leží pod bøemenem svým, zdaž se zdržíš, abys mu nemìl pomoci? Nýbrž opravdovì pomùžeš jemu, spolu s tím, kdož tì v nenávisti má. 6 Nepøevrátíš soudu chudého svého v jeho pøi. 7 Od slova lživého vzdálíš se. Nevinného a spravedlivého nezabiješ, nebo já neospravedlním bezbožného. 8 Aniž bráti budeš darù, nebo dar oslepuje i prozøetelné, a pøevrací slova spravedlivých. 9 Pøíchozího nebudeš ssužovati; nebo sami znáte, jaký jest život pøíchozích, ponìvadž pohostinu jste byli v zemi Egyptské. 10 Po šest let osívati budeš zemi svou, a shromažïovati úrodu její; 11 Sedmého pak léta ponecháš jí, aꜜ odpoèine, aby jedli chudí lidu tvého. Co pak zùstane po nich, pojí zvìø polní. Tak udìláš s vinicí svou i s olivovím svým. 12 Šest dní budeš dìlati díla svá, dne pak sedmého pøestaneš, aby odpoèinul vùl tvùj i osel tvùj, a oddechl syn dìvky tvé i pøíchozí. 13 Ve všech tìch vìcech, kteréž mluvil jsem vám, ostøíhati se budete. Jména bohù cizích ani pøipomínati nebudete, aniž bude slyšáno z úst tvých. 14 Tøikrát slaviti mi budeš svátek na každý rok. 15 Slavnosti pøesnic ostøíhati budeš. Sedm dní jísti budeš chleby pøesné, jakž jsem pøikázal tobì, v èas vymìøený mìsíce Abib; nebo v ten vyšel jsi z Egypta. Aniž se ukážete pøede mnou prázdní. 16 A držeti budeš slavnost žnì, když mi obìtovati budeš prvotiny prací svých z toho, což jsi vsel na poli. Slavnost také sklizení držeti budeš pøi vyjití roku, když sklidíš práce své z pole. 17 Tøikrát v roce ukáže se každý z tvých pohlaví mužského pøed tváøí Panovníka Hospodina. 18 Nebudeš obìtovati krve z obìti mé, dokavadž u tebe kvas jest, aniž zùstane tuk slavnosti mé do jitra. 19 Prvotiny prvních úrod zemì své pøinášeti budeš do domu Hospodina Boha svého. Nebudeš vaøiti kozelce v mléku mateøe jeho. 20 Aj, já pošli andìla pøed tebou, aby ostøíhal tebe na cestì, a pøivedl tì na místo, kteréž jsem pøipravil. 21 Šetrnì se mìj pøed ním, a poslouchej hlasu jeho. Nepopouzej ho, neboꜜ nepromine pøestoupení vašeho, ponìvadž jméno mé jest u prostøed nìho. 22 Nebo budeš-li vìrnì poslouchati hlasu jeho, a èiniti, cožꜜ bych koli øekl: tedy nepøítelem budu nepøátel tvých, a trápiti budu ty, jenž tebe trápí. 23 Nebo pùjde andìl mùj pøed tebou, a uvede tì do zemì Amorejského a Hetejského, Ferezejského a Kananejského, Hevejského a Jebuzejského, kteréž vyhladím. 24 Nebudeš se klanìti bohùm jejich, ani jim sloužiti, aniž dìlati budeš tak, jako oni dìlají; ale z gruntu vyvrátíš je, a obrazy jejich na kusy stroskoceš. 25 Sloužiti pak budete Hospodinu Bohu svému, a požehnáꜜ chlebu tvému i vodám tvým; a odejmu nemoc z prostøedku tvého. 26 Nebudeꜜ, která by potratila, ani neplodná v zemi tvé; poèet dnù tvých doplním. 27 Strach svùj pustím pøed tebou, a pøedìsím všeliký lid, proti kterémuž vyjdeš, a zpùsobím to, aby všickni nepøátelé tvoji utíkali pøed tebou. 28 Pošli i sršnì pøed tebou, aby vyhnali Hevea, a Kananea a Hetea pøed tváøí tvou. 29 Nevyženu ho od tváøi tvé v jednom roce, aby se zemì neobrátila v poušꜜ, a nerozmnožily se proti tobì šelmy divoké. 30 Pomalu vyhánìti jej budu od tváøi tvé, až bys ty se rozplodil, a dìdiènì mohl ujíti zemi. 31 Položím pak meze tvé od moøe Rudého až k moøi Filistinskému, a od pouštì až k øece; nebo v ruce vaše dám obyvatele zemì, a vyženeš je od tváøi své. 32 Neuèiníš s nimi a bohy jejich smlouvy. 33 Nebudou bydliti v zemi tvé, aby nepøipravili tì k høíchu proti mnì, když bys ctil bohy jejich; nebo by to bylo tobì osídlem.