34
Tedy vstoupil Mojžíš z rovin Moábských na horu Nébo, na vrch hory, kteráž jest proti Jerichu, a ukázal jemu Hospodin všecku zemi Galád až do Dan, I všecku Neftalím, a zemi Efraim a Manasse, a všecku zemi Juda až k moøi nejdalšímu, Polední také stranu a roviny údolí Jericha, mìsta palmovím osazeného, až do Segor. A øekl jemu Hospodin: Tato jest zemì, kterouž s pøísahou zaslíbil jsem Abrahamovi, Izákovi a Jákobovi, øka: Semeni tvému dám ji. Zpùsobil jsem to, abys ji vidìl oèima svýma, však do ní nevejdeš. I umøel tam Mojžíš, služebník Hospodinùv, v zemi Moábské, vedlé øeèi Hospodinovy. A pochoval jej v Gai, v zemi Moábské naproti Betfegor, a žádný nezvìdìl o jeho hrobu až do tohoto dne. Byl pak Mojžíš ve stu a dvadcíti letech, když umøel, a nepošly oèi jeho, aniž síla odešla od nìho. I plakali synové Izraelští Mojžíše na rovinách Moábských tøidceti dní, a vyplnìni jsou dnové pláèe a kvílení nad Mojžíšem. Jozue pak, syn Nun, naplnìn jest duchem moudrosti; nebo byl vložil Mojžíš ruce své na nìj. I poslouchali ho synové Izraelští, a èinili, jakož pøikázal Hospodin skrze Mojžíše. 10 Ale nepovstal více prorok v Izraeli podobný Mojžíšovi, (kteréhož by tak znal Hospodin tváøí v tváø), 11 Ve všech znameních a zázracích, pro nìž poslal jej Hospodin, aby èinil je v zemi Egyptské, pøed Faraonem a pøede všechnìmi služebníky jeho, a vší zemí jeho, 12 Také i ve všech skutcích ruky silné, a ve všeliké hrùzi veliké, kteréžto vìci èinil Mojžíš pøed oèima všeho Izraele.