1 Toto pak jest požehnání, kterýmž požehnal Mojžíš, muž Boží, synù Izraelských pøed svou smrtí, 2 A øekl: Hospodin z Sinai pøišel, a vzešel jim z Seir, zastkvìl se s hory Fáran, a pøišel s desíti tisíci svatých, z jehožto pravice oheò zákona svítil jim. 3 Jak velice miluješ lidi! Všickni svatí jeho jsou v ruce tvé, oni také pøivinuli se k nohám tvým, vezmouꜜ prospìch z výmluvností tvých. 4 Zákon vydal nám Mojžíš, dìdièný shromáždìní Jákobovu, 5 (Nebo byl v Izraeli jako král), když pøední z lidu shromáždili se, i všecka pokolení Izraelská. 6 Buï živ Ruben a neumírej, a muži jeho aꜜ jsou bez poètu. 7 Tolikéž požehnal i Judovi a øekl: Vyslyš, Hospodine, hlas Judùv, a k lidu svému jej sprovozuj; ruce jeho budou bojovati za nìj, a ty jemu spomáhati budeš proti nepøátelùm jeho. 8 O Léví také øekl: Thumim tvé a urim tvé bylo, Pane, pøi muži svatém tvém, kteréhož jsi zkusil v pokušení, a kterýž podlé tebe mìl nesnáz pøi vodách Meribah, 9 Kterýž øekl otci svému a matce své: Neohlédám se na vás; a bratøí svých neznal, a o synech svých nevìdìl; nebo ostøíhají výmluvností tvých, a smlouvu tvou zachovávají. 10 Vyuèovati budou soudùm tvým Jákoba, a zákonu tvému Izraele, a klásti budou kadidlo pøed tváøí tvou, a obìt zápalnou na oltáøi tvém. 11 Požehnejž, Hospodine, rytìøování jeho, a v práci rukou jeho zalib se tobì. Zlomuj ledví nepøátel jeho a tìch, kteøíž ho nenávidí, aby nepovstali. 12 A o Beniaminovi øekl: Milý jest Hospodinu, bezpeènì s ním bydliti bude; ochraòovati jej bude každého dne, a mezi rameny jeho pøebývati. 13 O Jozefovi pak øekl: Požehnaná zemì jeho od Hospodina pro nejlepší vìci nebeské, pro rosu a vrchovištì zespod se prýštící, 14 A pro nejlepší úrody sluncem vyzralé, a pro nejlepší vìci èasem mìsícù došlé, 15 I pro rozkoše hor nejstarších, a pro rozkoše pahrbkù vìèných, 16 Pro nejlepší vìci zemì i plnost její, vyplývající z milosti ve køi pøebývajícího. Pøijdiž to požehnání na hlavu Jozefovu, a na vrch hlavy oddìleného z jiných bratøí jeho. 17 Prvorozeného, vola toho krása veliká bude, a rohové jednorožce rohové jeho, jimiž on trkati bude národy napoøád až do konèin zemì. A toꜜ jsou mnozí tisícové Efraimovi a tisícové Manassesovi. 18 O Zabulonovi také øekl: Vesel se Zabulon u vycházení svém, a Izachar v staních svých. 19 Lidi na horu Boží svolají, a budou obìtovati obìti spravedlnosti; nebo hojnost moøskou ssáti budou, a skryté poklady v písku. 20 Gádovi pak øekl: Požehnaný, kterýž rozšiøuje Gáda. Onꜜ jakožto lev bydliti bude, a uchvátí rameno i s hlavou. 21 Kterýž opatøil ho prvotinami; nebo tam podílem skrze vydavatele zákona ubezpeèen jest. Protož pobéøeꜜ se s knížaty lidu, a spravedlnost Hospodinovu i soudy jeho s Izraelem vykonávati bude. 22 O Danovi pak øekl: Dan jako lvíèe lvové vyskakovati bude z Bázan. 23 A Neftalímovi øekl: Ó Neftalíme, sytý pøízní Pánì, plný požehnání Hospodinova, západní a polední stranu pøijmi za dìdictví. 24 O Asserovi také øekl: Asser požehnaný nad jiné syny, budeꜜ milý bratøím svým, omoèí v oleji nohu svou. 25 Železo a mìï pod šlepìjemi tvými; pokudž trvati budou dnové tvoji, slovoutný budeš. 26 Neníꜜ žádného, jako Bùh silný, ó Izraeli, kterýž se vznáší na nebesích ku pomoci tobì, a u velebnosti své na oblacích nejvyšších. 27 Ochrana tvá buï Bùh vìèný, a zespod ramena vìènosti, kterýž vyžene nepøátely pøed tebou, aneb øekne: Vyhlaï je, 28 Aby sám bezpeènì bydlil Izrael, rodina Jákobova, a to v zemi obilím a vínem oplývající, jehož nebesa také i rosu vydávati budou. 29 Blahoslavený jsi, Izraeli. Kdo jest podobný tobì, lide vysvobozený skrze Hospodina, jenž jest pavéza spomožení tvého a meè dùstojnosti tvé? Tvoji zajisté nepøátelé poníženi budou, ale ty po všech vyvýšenostech jejich šlapati budeš.