1 Nebudeš obìtovati Hospodinu Bohu svému vola aneb dobytèete, na nìmž by vada byla, aneb jakákoli vìc zlá, nebo ohavnost jest Hospodinu Bohu tvému. 2 Bude-li nalezen u prostøed tebe v nìkterém mìstì tvém, kteráž Hospodin Bùh tvùj dá tobì, muž aneb žena, ješto by se dopouštìl zlého pøed oèima Hospodina Boha tvého, pøestupuje smlouvu jeho, 3 A odejda, sloužil by bohùm cizím, a klanìl by se jim, buï slunci neb mìsíci, aneb kterému rytíøstvu nebeskému, èehož jsem nepøikázal, 4 A bylo by povìdíno tobì, a slyšel bys o tom, tedy vyptáš se pilnì na to, a jestliže bude pravda a vìc jistá, že by se stala taková ohavnost v Izraeli: 5 Bez lítosti vyvedeš muže toho aneb ženu tu, kteøíž to zlé páchali, k branám svým, muže toho aneb ženu, a kamením je uházíš, aꜜ zemrou. 6 V ústech dvou aneb tøí svìdkù zabit bude ten, kdož umøíti má, nebudeꜜ pak zabit podlé vyznání svìdka jednoho. 7 Ruka svìdkù nejprv bude proti nìmu k zabití jeho, a potom ruce všeho lidu, a tak odejmeš zlé z prostøedku svého. 8 Bylo-li by pøi soudu nìco nesnadného, mezi krví a krví, mezi pøí a pøí, mezi ranou a ranou, v jakékoli rozepøi v branách tvých, tedy vstana, pùjdeš k místu, kteréž by vyvolil Hospodin Bùh tvùj, 9 A pøijdeš k knìžím Levítského pokolení aneb k soudci, kterýž by tehdáž byl, i budeš se jich ptáti, a oznámíꜜ výpovìd soudu. 10 Uèiníš tedy vedlé nauèení, kteréž by vynesli z místa toho, kteréž by vyvolil Hospodin, a hleï, abys všecko, èemuž by tì uèili, tak vykonal. 11 Podlé vyrèení zákona, kterémuž by tì nauèili, a podlé rozsudku, kterýžꜜ by vypovìdìli, uèiníš; neuchýlíš se od slova sobì oznámeného ani na pravo ani na levo. 12 Jestliže by pak kdo v zpouru se vydal, tak že by neposlechl knìze postaveného tam k službì pøed Hospodinem Bohem tvým, aneb soudce, tedy aꜜ umøe èlovìk ten, a odejmeš zlé z Izraele, 13 Aby všecken lid uslyšíce, báli se, a více v zpouru se nevydávali. 14 Když vejdeš do zemì, kterouž Hospodin Bùh tvùj dá tobì, abys ji dìdiènì obdržel, a budeš v ní bydliti, a øekneš: Ustanovím nad sebou krále, jako i jiní národové mají, kteøíž jsou vùkol mne: 15 Toho toliko ustanovíš nad sebou krále, kteréhož by vyvolil Hospodin Bùh tvùj. Z prostøedku bratøí svých ustanovíš nad sebou krále; nebudeš moci ustanoviti nad sebou èlovìka cizozemce, kterýž by nebyl bratr tvùj. 16 A však aꜜ nemívá mnoho koòù, a aꜜ neobrací zase lidu do Egypta, z pøíèiny rozmnožení koòù, zvláštì ponìvadž Hospodin vám øekl: Nevracujte se zase cestou touto více. 17 Nebudeꜜ také míti mnoho žen, aby se neodvrátilo srdce jeho; støíbra také aneb zlata aꜜ sobì pøíliš nerozmnožuje. 18 Když pak dosedne na stolici království svého, vypíše sobì pøipomenutý zákon tento do knihy z té, kteráž bude pøed oblíèejem knìží Levítských. 19 A bude jej míti pøi sobì, a èísti jej bude po všecky dny života svého, aby se nauèil báti Hospodina Boha svého, a aby ostøíhal všech slov zákona tohoto i ustanovení tìch, a èinil je, 20 Aby nepozdvihlo se srdce jeho nad bratøí jeho, a neuchýlilo se od pøikázaní na pravo aneb na levo, aby dlouho živ byl v království svém, on i synové jeho u prostøed Izraele.