16
Ostøíhej mìsíce Abib, abys slavil Fáze Hospodinu Bohu svému, nebo toho mìsíce Abib vyvedl tì Hospodin Bùh tvùj z Egypta v noci. A obìtovati budeš Fáze Hospodinu Bohu svému z bravù i skotù na místì, kteréž by vyvolil Hospodin, aby tam pøebývalo jméno jeho. Nebudeš v nìm jísti nic kvašeného. Za sedm dní jísti budeš pøesnice, chléb trápení, (nebo s chvátáním vyšel jsi z zemì Egyptské), abys pamatoval na den, v kterémž jsi vyšel z zemì Egyptské, po všecky dny života svého. Aniž spatøín bude u tebe kvas ve všech konèinách tvých za sedm dní, a nezùstane nic pøes noc masa toho, kteréž bys obìtoval u veèer toho dne prvního, až do jitra. Nebudeš moci obìtovati Fáze v každém mìstì svém, kteréž Hospodin Bùh tvùj dává tobì, Ale na místì, kteréž by vyvolil Hospodin Bùh tvùj, aby pøebývalo tam jméno jeho, tu obìtovati budeš Fáze, a to u veèer, pøi západu slunce v jistý èas vyjití tvého z Egypta. Péci pak budeš a jísti na místì, kteréž by vyvolil Hospodin Bùh tvùj, a ráno navracuje se, pùjdeš do stanù svých. Šest dní jísti budeš pøesnice, dne pak sedmého bude slavnost Hospodinu Bohu tvému; nièehož v ní dìlati nebudeš. Sedm téhodnù seèteš sobì; od zaèátku žnì zaèneš poèítati sedm téhodnù. 10 Tehdy slaviti budeš slavnost téhodnù Hospodinu Bohu svému; seè budeš moci býti, to dáš dobrovolnì vedlé toho, jakžꜜ by požehnal Hospodin Bùh tvùj. 11 I veseliti se budeš pøed Hospodinem Bohem svým, ty i syn tvùj i dcera tvá, služebník tvùj a dìvka tvá, i Levíta, kterýž by byl v branách tvých, a pøíchozí, sirotek i vdova, kteøíž by byli u prostøed tebe, na místì, kteréž by vyvolil Hospodin Bùh tvùj k pøebývání tam jména svého. 12 A tak rozpomínati se budeš, že jsi byl služebníkem v Egyptì, když ostøíhati a vykonávati budeš ustanovení tato. 13 Slavnost stanù svìtiti budeš za sedm dní, když shromáždíš s pole svého a z vinice své. 14 I budeš se veseliti v slavnosti své, ty i syn tvùj i dcera tvá, služebník tvùj a služebnice tvá, Levíta i pøíchozí, sirotek i vdova, kteøíž by byli v branách tvých. 15 Sedm dní svátek svìtiti budeš Hospodinu Bohu svému na místì, kteréž by vyvolil Hospodin, když požehná tobì Hospodin Bùh tvùj ve všech úrodách tvých, a ve všeliké práci rukou tvých, a tak budeš vesel. 16 Tøikrát v roce postaví se každý pohlaví mužského pøed Hospodinem Bohem tvým na místì, kteréž by vyvolil, na slavnost pøesnic, na slavnost téhodnù a na slavnost stanù, a neukážeꜜ se pøed Hospodinem prázdný; 17 Každý podlé daru sobì daného, vedlé požehnání Hospodina Boha tvého, jehož on udìlil tobì. 18 Soudce a správce ustanovíš sobì ve všech mìstech svých, kteráž Hospodin Bùh tvùj dá tobì v každém pokolení tvém, kteøíž souditi budou lid soudem spravedlivým. 19 Neuchýlíš soudu, a nebudeš šetøiti osoby, aniž pøijmeš daru; nebo dar oslepuje oèi moudrých, a pøevrací slova spravedlivých. 20 Spravedlivì spravedlnosti následovati budeš, abys živ byl, a dìdiènì vládl zemí, kterouž Hospodin Bùh tvùj dává tobì. 21 Nevysadíš sobì háje jakýmkoli døívím u oltáøe Hospodina Boha svého, kterýž udìláš sobì, 22 Ani vyzdvihneš sobì modly, což v ohavnosti má Hospodin Bùh tvùj.