1 Toho èasu øekl mi Hospodin: Vyhlaï sobì dvì dsky kamenné, podobné prvním, a vstup ke mnì na horu, a udìlej sobì truhlu døevìnou. 2 I napíši na dskách tìch slova, kteráž byla na dskách prvních, kteréž jsi rozrazil, a vložíš je do té truhly. 3 Tedy udìlal jsem truhlu z døíví setim, a vyhladiv dvì dsky kamenné, podobné prvním, vstoupil jsem na horu, nesa ty dvì dsky v rukou svých. 4 I napsal na tìch dskách, tak jakž prvé byl napsal, deset slov, kteráž mluvil k vám Hospodin na hoøe z prostøedku ohnì v den shromáždìní onoho, a dal je Hospodin mnì. 5 A obrátiv se, sstoupil jsem s hory té, a vložil jsem ty dsky do truhly, kterouž jsem byl udìlal, a byly tam, jakož mi pøikázal Hospodin. 6 Synové pak Izraelští hnuli se z Beerot synù Jakan do Moserah. Tam umøel Aron, a tu jest pochován; i konal úøad knìžský na místì jeho Eleazar, syn jeho. 7 Odtud táhli do Gadgad, a z Gadgad do Jotbata, do zemì vod tekutých. 8 Toho èasu oddìlil Hospodin pokolení Léví, aby nosili truhlu smlouvy Hospodinovy, a aby stáli pøed Hospodinem k službì jemu, a k dobroøeèení ve jménu jeho až do dnešního dne. 9 Proèež nemìlo pokolení Léví dílu a dìdictví s bratøími svými, nebo Hospodin jest dìdictví jeho, jakož mluvil k nìmu Hospodin Bùh tvùj. 10 Já pak zùstal jsem na té hoøe jako dnù prvních, ètyøidceti dní a ètyøidceti nocí, a uslyšel mne Hospodin i tehdáž, a nechtìl shladiti tebe. 11 Potom øekl mi Hospodin: Vstaò, jdi, pøedcházeje lid, aby vešli a vládli zemí, kterouž jsem s pøísahou zaslíbil otcùm jejich, že jim ji dám. 12 Nyní tedy, Izraeli, èeho žádá Hospodin Bùh tvùj od tebe? Jediné abys se bál Hospodina Boha svého, a chodil po všech cestách jeho, a abys miloval ho, a sloužil Hospodinu Bohu svému v celém srdci svém, a ve vší duši své, 13 Ostøíhaje pøikázaní Hospodinových a ustanovení jeho, kteráž já pøikazuji tobì dnes k tvému dobrému. 14 Aj, Hospodina Boha tvého jest nebe i nebesa nebes, zemì a všecky vìci, kteréž jsou na ní. 15 Však toliko v otcích tvých zalíbilo se Hospodinu, aby je zamiloval, a vyvolil símì jejich po nich, vás totiž ze všech národù, jakož dnes vidíš. 16 Protož obøežtež neobøízku srdce svého, a šíje své nezatvrzujte více. 17 Nebo Hospodin Bùh váš, on jest Bùh bohù, a Pán pánù, Bùh silný, veliký, mocný a hrozný, kterýž nepøijímá osoby, ani béøe darù, 18 Èinì soud sirotku a vdovì, miluje také pøíchozího, dávaje mu chléb a odìv. 19 Protož milujte hostì, nebo jste byli hosté v zemi Egyptské. 20 Hospodina Boha svého báti se budeš, jemu sloužiti, a jeho se pøídržeti, a ve jménu jeho pøisahati budeš. 21 Onꜜ jest chvála tvá, a onꜜ jest Bùh tvùj, kterýž uèinil s tebou tyto veliké a hrozné vìci, kteréž vidìly oèi tvé. 22 V sedmdesáti dušech sstoupili otcové tvoji do Egypta, nyní pak rozmnožil tì Hospodin Bùh tvùj, abys byl v množství jako hvìzdy nebeské.