1 Potom obrátivše se, táhli jsme cestou k Bázan. I vytáhl Og, král Bázan, proti nám, on i všecken lid jeho k bitvì do Edrei. 2 I øekl mi Hospodin: Neboj se ho, nebo v ruce tvé dal jsem jej, i všecken lid jeho i zemi jeho, a uèiníš jemu tak, jako jsi uèinil Seonovi, králi Amorejskému, kterýž bydlil v Ezebon. 3 Dal tedy Hospodin Bùh náš v ruce naše i Oga, krále Bázan, a všecken lid jeho, i porazili jsme jej, tak že jsme nepozùstavili po nìm žádného živého. 4 Dobyli jsme také téhož èasu všech mìst jeho; nebylo mìsta, kteréhož bychom jim neodjali, šedesáte mìst, všecku krajinu Argob, království Oga v Bázan. 5 Všecka ta mìsta byla ohražená zdmi vysokými, branami a závorami, kromì mìst otevøených, jichž bylo velmi mnoho. 6 A vyplénili jsme je, jako jsme uèinili Seonovi, králi Ezebon, vyhladivše všecka mìsta, muže, ženy i dítky. 7 Všecka pak hovada a koøisti mìst rozebrali jsme sobì. 8 Vzali jsme také téhož èasu zemi z ruky dvou králù Amorejských, kteráž byla pøed Jordánem, od potoku Arnon až k hoøe Hermon, 9 (Sidonští øíkají Hermonu Sarion, a Amorejští øíkají jemu Sanir), 10 Všecka mìsta v kraji, a všecken Galád, a všecken Bázan až do Sálecha a Edrei, kteráž byla mìsta království Og v Bázan. 11 Sám toliko Og, král v Bázan, z jiných obrù byl pozùstal. Aj, lùže jeho, lùže železné, ještì zùstává v Rabbat synù Ammon, devíti loktù zdýlí, a ètyø loket zšíøí, jakž jest loket muže. 12 Když tedy zemi tu obdrželi jsme dìdiènì toho èasu, krajinu od Aroer, jenž jest pøi potoku Arnon, a polovici hory Galád i mìsta její, dal jsem pokolení Ruben a Gád. 13 Ostatek pak Galád a všecku zemi Bázan, království Oga, dal jsem polovici pokolení Manassesova, totiž všecku krajinu Argob, všecku Bázan, kteráž sloula zemì obrù. 14 Jair, syn Manasse, vzal všecku krajinu Argob, až ku pomezí Gessuri a Machati; proèež nazval zemi Bázan od jména svého Havot Jair až do dnešního dne. 15 Machirovi pak dal jsem Galád. 16 A Rubenovu a Gádovu pokolení dal jsem krajinu od Galád až ku potoku Arnon, polovici potoka s pomezím až ku potoku Jabok, kdež jsou hranice synù Ammonitských, 17 A roviny tyto i Jordán s pomezím od Ceneret až k moøi pustému, jenž jest moøe slané, ležící pod horou Fazga k východu. 18 A pøikázal jsem vám toho èasu, øka: Hospodin Bùh váš dal vám zemi tuto, abyste ji dìdiènì obdrželi; vezmouce odìní na sebe, pùjdete pøed bratøími vašimi, syny Izraelskými, kteøížkoli silní jste. 19 Toliko ženy vaše a dítky vaše, a dobytek váš, (nebo vím, že mnoho dobytka máte,) zùstanou v mìstech vašich, kteráž jsem dal vám, 20 Dokudž by nedal odpoèinutí Hospodin bratøím vašim jako i vám, aby i oni dìdiènì obdrželi zemi, kterouž Hospodin Bùh váš dává jim za Jordánem; tedy navrátíte se jeden každý k dìdictví svému, kteréž jsem dal vám. 21 Také i Jozue pøikázal jsem toho èasu, øka: Oèi tvé vidí všecko, co uèinil Hospodin Bùh váš tìm dvìma králùm; takꜜ uèiní Hospodin všechnìm královstvím, do kterýchž ty pùjdeš. 22 Nebojtež se jich, nebo Hospodin Bùh váš, onꜜ jest, kterýž bojuje za vás. 23 A tehdáž prosil jsem Hospodina, øka: 24 Panovníèe Hospodine, ty jsi poèal ukazovati služebníku svému velikost svou a ruku svou pøesilnou; nebo kdo jest Bùh silný na nebi aneb na zemi, ješto by èiniti mohl skutky podobné tvým, a moci podobné tobì? 25 Prosím, nechꜜ vejdu a uzøím zemi tu výbornou, kteráž jest za Jordánem, horu tu výbornou i Libán. 26 Pohnul se pak Hospodin na mne pro vás a neuslyšel mne, ale øekl mi: Dosti máš, nemluv více o to se mnou. 27 Vstup na vrch hory Fazga, a pozdvihna oèí svých k západu a k pùlnoci, ku poledni i k východu, hleï oèima svýma; nebo nepøejdeš Jordánu tohoto. 28 Ale pøikaž Jozue, a posilò ho, i potvrï ho; nebo pùjde pøed lidem tímto, a on uvede jim v dìdictví zemi, kterouž uzøíš. 29 I zùstali jsme v údolí naproti Betfegor.