1 Vidìl jsem Pána, an se postavil na oltáøi a øekl: Udeø v makovici, až se zatøesou ty veøeje, a rozetni je všecky od vrchu jejich, ostatek pak meèem zmorduji. Neuteèeꜜ žádný z nich, aniž kdo z nich bude, ješto by toho znikl. 2 Byꜜ se pak do zemì zakopali, i odtud by je ruka má vzala; pakli by vstoupili do nebe, i odtud bych je strhl. 3 A jestliže by se schovali na vrchu Karmele, vyhledám a vezmu je odtud; pakli by se skryli pøed oèima mýma na dnì moøe, pøikáži hadu, aby je i odtud vyhryzl. 4 Pakliꜜ by šli v zajetí pøed nepøátely svými, i tam pøikáži meèi, aby je zmordoval; obrátím zajisté oko své proti nim k zlému, a ne k dobrému. 5 Nebo Panovník Hospodin zástupù když se jen dotkne zemì, rozplývá se, a kvílí všickni pøebývající na ní, a vystupuje všecka jako potok, a zatopena bývá jako potokem Egyptským, 6 Kterýž vzdìlal na nebesích paláce své, a zástup svùj na zemi sšikoval, kterýž mùže zavolati vody moøské, a vyliti ji na svrchek zemì, jehož jméno jest Hospodin. 7 Zdaliž nejste podobni synùm Mouøenínù pøede mnou, ó synové Izraelovi? dí Hospodin. Zdaliž jsem Izraele nevyvedl z zemì Egyptské, tak jako Filistinské z Kaftor, a Syrské z Kir? 8 Aj, oèi Panovníka Hospodina proti království tomuto høešícímu, abych je vyhladil se svrchku zemì, a však nevyhladím docela domu Jákobova, dí Hospodin. 9 Nebo aj, já pøikázal jsem, a budu zmítati domem Izraelským mezi všemi národy, tak jako zmítáno bývá na øíèici, tak že ani kameníèko nepropadne na zem. 10 Meèem zbiti budou všickni høíšníci z lidu mého, kteøíž øíkají: Nepøiblížíꜜ se, aniž potká nás to zlé. 11 V ten den zdvihnu stánek Davidùv, kterýž klesá, a zahradím mezery jeho, a zboøeniny jeho opravím, a vzdìlám jej jako za dnù starodávních, 12 Aby dìdili s ostatky Idumejských a se všechnìmi národy, nad kterýmiž jest vzýváno jméno mé, dí Hospodin, kterýž to uèiní. 13 Aj, dnové jdou, dí Hospodin, že postihati bude oráè žence, a ten, kdož tlaèí hrozny, rozsevaèe, hory pak dštíti budou mstem, a všickni pahrbkové oplývati. 14 Pøivedu také zase zajatý lid svùj Izraelský, a vystavìjí mìsta zpuštìná, aby v nich bydlili; a budou štìpovati vinice, a píti víno jejich, nadìlají i zahrad, a jísti budou ovoce jejich. 15 A tak je štípím v zemi jejich, že nebudou vykoøenìni více z zemì své, kterouž jsem dal jim, praví Hospodin Bùh tvùj.