1 A pøi tom èasu dal se v to Herodes král, aby sužoval nìkteré z církve. 2 I zamordoval Jakuba, bratra Janova, meèem. 3 A vida, že se to líbilo Židùm, umínil jíti i Petra. (A byli dnové pøesnic.) 4 Kteréhož jav, do žaláøe vsadil, poruèiv jej šestnácti žoldnéøùm k ostøíhání, chtìje po velikonoci vyvésti jej lidu. 5 I byl Petr ostøíhán v žaláøi, modlitba pak ustavièná k Bohu dála se za nìj od církve. 6 A když jej již vyvésti mìl Herodes, té noci spal Petr mezi dvìma žoldnéøi, svázán jsa dvìma øetìzy, a strážní pøede dveømi ostøíhali žaláøe. 7 A aj, andìl Pánì postavil se, a svìtlo se zastkvìlo v žaláøi; a udeøiv Petra v bok, zbudil ho, øka: Vstaò rychle. I spadli øetìzové s rukou jeho. 8 Tedy øekl andìl k nìmu: Opaš se a podvaž obuv svou. To když uèinil, øekl jemu: Odìj se pláštìm svým, a pojï za mnou. 9 I vyšed, bral se za ním, a nevìdìl, by to pravé bylo, co se dálo skrze andìla, ale domníval se, že by vidìní vidìl. 10 A prošedše skrze první i druhou stráž, pøišli k bránì železné, kteráž vede do mìsta, a ta se jim hned sama otevøela. A všedše skrze ni, pøešli ulici jednu, a hned odšel andìl od nìho. 11 Tedy Petr pøišed sám k sobì, øekl: Nyní právì vím, že poslal Pán andìla svého, a vytrhl mne z ruky Herodesovy, a ze všeho oèekávání lidu Židovského. 12 A pováživ toho, šel k domu Marie, matky Janovy, kterýž pøíjmí mìl Marek, kdež se jich bylo mnoho sešlo, a modlili se. 13 A když Petr potloukl na dveøe, vyšla dìveèka, aby poslechla, jménem Ródé. 14 A poznavši hlas Petrùv, pro radost neotevøela dveøí, ale vbìhši, zvìstovala, že Petr stojí u dveøí. 15 A oni øekli jí: I co blázníš? Ona pak potvrzovala, že tak jest. Tedy oni øekli: Andìl jeho jest. 16 Ale Petr pøedce tloukl. A otevøevše dveøe, uzøeli jej, i ulekli se. 17 A pokynuv na nì rukou, aby mlèeli, vypravoval jim, kterak jest jej Pán vyvedl z žaláøe, a potom øekl: Povìztež to Jakubovi a bratøím. A vyšed, bral se na jiné místo. 18 A když byl den, stal se rozbroj nemalý mezi žoldnéøi o to, co se stalo pøi Petrovi. 19 Herodes pak ptaje se na nìj, a nenalezna, vytazovav se na strážných, kázal je pryè vésti; a odebrav se z Judstva do Cesaree, pøebýval tam. 20 A v ten èas Herodes rozzlobil se proti Tyrským a Sidonským. Kteøížto jednomyslnì pøišli k nìmu, a namluvivše sobì Blasta, pøedního komorníka královského, žádali za pokoj, protože jejich krajiny potravu mìly z zemí královských. 21 V uložený pak den Herodes, obleka se v královské roucho, a posadiv se na soudné stolici, uèinil k nim øeè. 22 I zvolal lid, øka: Boží jest toto hlas, a ne lidský. 23 A ihned ranil jej andìl Pánì, protože nevzdal slávy Bohu; a rozlez se èervy, umøel. 24 A slovo Pánì rostlo a rozmáhalo se. 25 Barnabáš pak a Saul navrátili se z Jeruzaléma, vykonavše službu, pojavše s sebou i Jana, kterýž pøíjmí mìl Marek.