1 Povinniꜜ jsme pak my silní mdloby nemocných snášeti, a ne sami sobì se líbiti. 2 Ale jeden každý z nás bližnímu se lib k dobrému pro vzdìlání. 3 Nebo i Kristus ne sám se sobì líbil, ale jakož psáno jest: Hanìní hanìjících tebe pøipadla jsou na mne. 4 Nebo kteréžkoli vìci napsány jsou, k našemu nauèení napsány jsou, abychom skrze trpìlivost a potìšení Písem nadìji mìli. 5 Bùh pak dárce trpìlivosti a potìšení dejž vám jednomyslným býti vespolek podle Jezukrista, 6 Abyste jednomyslnì jednìmi ústy oslavovali Boha a Otce Pána našeho Jezukrista. 7 Protož pøijímejte se vespolek, jakož i Kristus pøijal nás v slávu Boží. 8 Neboꜜ pravím vám, že Kristus Ježíš byl služebníkem obøízky pro Boží pravost, aby potvrzeni byli slibové otcùm uèinìní, 9 A aby pohané z milosrdenství slavili Boha, jakož psáno jest: Protož vyznávati tebe budu mezi pohany, a jménu tvému plésati budu. 10 A opìt dí: Veselte se pohané s lidem jeho. 11 A opìt: Chvalte Hospodina všickni národové, a velebtež ho všickni lidé. 12 A opìt Izaiáš dí: Budeꜜ koøen Jesse, a ten, jenž povstane, panovati nad pohany; v nìmꜜ pohané doufati budou. 13 Bùh pak nadìje naplòujž vás všelikou radostí a pokojem u víøe, tak abyste se rozhojnili v nadìji skrze moc Ducha svatého. 14 Vím zajisté, bratøí moji, i já také o vás, že i vy jste plní dobroty, naplnìni jsouce všelikou známostí, takže se i napomínati mùžete vespolek. 15 Ale však proto psal jsem vám, bratøí, ponìkud smìle, jako ku pamìti pøivodì vám, podle milosti, kteráž jest mi dána od Boha, 16 K tomu, abych byl služebníkem Ježíše Krista mezi pohany, slouže evangelium Božímu, aby byla obìt pohanù vzácná, posvìcena jsuci skrze Ducha svatého. 17 Mám se tedy èím chlubiti v Kristu Ježíši, v Božích vìcech. 18 Neboꜜ bych se neodvážil mluviti toho, èehož by skrze mne neuèinil Kristus, k tomu, aby ku poslušenství pøivedeni byli pohané slovem i skutkem, 19 V moci divù a zázrakù, v síle Ducha Božího, takže jsem od Jeruzaléma vùkol až k Ilyrické zemi naplnil evangelium Kristovým, 20 A to tak žádostiv jsa kázati evangelium, kdež ani jmenován nebyl Kristus, abych na cizí základ nestavìl, 21 Ale jakož psáno jest: Kterýmž není zvìstováno o nìm, uzøí, a ti, jenž neslýchali, srozumìjí. 22 A tímꜜ jest mi mnohokrát pøekaženo pøijíti k vám. 23 Nyní pak nemaje již více místa v tìchto krajinách a žádost maje pøijíti k vám od mnoha let, 24 Kdyžkoli pùjdu do Hišpanie, pøijdu k vám. Mámꜜ zajisté nadìji, že tudy jda, uzøím vás, a že vy mne provodíte tam, avšak až bych prve u vás ponìkud pobyl. 25 Nyní pak beru se do Jeruzaléma, službu èinì svatým. 26 Nebo za dobré se vidìlo Macedonským a Achaiským, aby sbírku nìjakou uèinili na chudé svaté, kteøíž jsou v Jeruzalémì. 27 Takꜜ sobì to oblíbili, a také povinni jsou jim to. Nebo ponìvadž duchovních vìcí jejich byli úèastni pohané, povinniꜜ jsou jim také sloužiti tìlesnými. 28 A protož když to vykonám a jim odvedu užitek ten, pùjduꜜ skrze vás do Hišpanie. 29 A vímꜜ, že pøijda k vám, v hojnosti požehnání evangelium Kristova pøijdu. 30 Prosímꜜ pak vás, bratøí, skrze Pána našeho Jezukrista a skrze lásku Ducha svatého, abyste spolu se mnou modlili se za mne Bohu snažnì, 31 Abych vysvobozen byl od protivníkù, kteøíž jsou v Judstvu a aby služba tato má pøíjemná byla svatým v Jeruzalémì, 32 Abych k vám bohdá s radostí pøišel, a s vámi poodpoèinul. 33 Bùh pak pokoje budiž se všemi vámi. Amen.