1 Pøednímu z kantorù na gittit, synù Chóre, žalm. 2 Jak jsou milí pøíbytkové tvoji, Hospodine zástupù! 3 Žádostiva jest a velice touží duše má po síòcích Hospodinových; srdce mé, i tìlo mé pléše k Bohu živému. 4 Ano i ten vrabec nalezl sobì místo a vlaštovice hnízdo, v nìmž by schránila mladé své, pøi oltáøích tvých, Hospodine zástupù, králi mùj a Bože mùj. 5 Blahoslavení, kteøíž pøebývají v domì tvém, tiꜜ tebe na vìky chváliti budou. Sélah. 6 Blahoslavený èlovìk, jehož síla jest Hospodin, a v jejichž srdci jsou stezky krokù jejich, 7 Ti, kteøíž jdouce pøes údolí moruší, za studnici jej sobì pokládají, na nìž i déšꜜ požehnání pøichází. 8 Berou se houf za houfem, a ukazují se pøed Bohem na Sionu. 9 Hospodine Bože zástupù, vyslyš modlitbu mou, pozoruj, ó Bože Jákobùv. Sélah. 10 Pavézo naše, popatø, ó Bože, a viz tváø pomazaného svého. 11 Nebo lepší jest den v síòcích tvých, než jinde tisíc; zvolil jsem sobì radìji u prahu sedìti v domì Boha svého, nežli pøebývati v stáncích bezbožníkù. 12 Nebo Hospodin Bùh jest slunce a pavéza; tuꜜ milosti i slávy udílí Hospodin, aniž odepøe èeho dobrého chodícím v upøímnosti. 13 Hospodine zástupù, blahoslavený èlovìk, kterýž nadìji skládá v tobì.