1 Pøednímu z kantorù, Davidùv žalm k zpívání. 2 Povstane Bùh, a rozprchnou se nepøátelé jeho, a utekou od tváøi jeho ti, kteøíž ho mají v nenávisti. 3 Jakož rozehnán bývá dým, tak je rozženeš; jakož se rozplývá vosk pøed ohnìm, tak bezbožní zahynou pøed tváøí Boží. 4 Spravedliví pak veselíce se, poskakovati budou pøed Bohem, a plésati budou radostí. 5 Prozpìvujte Bohu, žalmy zpívejte jménu jeho, vyrovnejte cestu tomu, kterýž se vznáší na oblacích. Hospodin jest jméno jeho, plésejtež pøed ním. 6 Otec jest sirotkù a ochránce vdov, Bùh v pøíbytku svatém svém. 7 Bùh samotné rozmnožuje v domy, vyvodí vìznì z okovù, zpurní pak bydliti musejí v zemi vyprahlé. 8 Bože, když jsi pøedcházel lid svùj, když jsi kráèel po poušti, Sélah, 9 Zemì se tøásla, též i nebesa rozplývala se pøed tváøí Boží, i ta hora Sinai pøed pøítomností Boží, Boha Izraelského. 10 Deštìm štìdrosti hojné skropoval jsi, Bože, dìdictví své, a když zemdlívalo, ty jsi je zase oèerstvoval. 11 Zástupové tvoji pøebývají v nìm, kteréžs ty nastrojil dobrotivostí svou pro chudého, ó Bože. 12 Pán dal slovo své, i tìch, kteréž potìšenì zvìstovaly, zástup veliký, økoucích: 13 Králové s vojsky utíkali, utíkali, a doma hlídající dìlily koøisti. 14 Aèkoli jste mezi kotly ležeti musili, však jste jako holubice, mající køídla postøíbøená, a brky z ryzího zlata. 15 Když Všemohoucí rozptýlí krále v této zemi, zbìlíš jako sníh na hoøe Salmon. 16 Hoøe veliké, hoøe v Bázan, hoøe pahrbkovaté, hoøe v Bázan. 17 Proèež vyskakujete, hory pahrbkovaté? Na tétoꜜ hoøe zalíbilo se Bohu pøebývati, jistì žeꜜ na ní Hospodin na vìky pøebývati bude. 18 Vozù Božích jest dvadceti tisícù, mnoho tisícù andìlù, Pán pak mezi nimi jako na Sinai v svatyni pøebývá. 19 Vstoupil jsi na výsost, jaté jsi vedl vìznì, vzal jsi dary pro lidi. I nejzpurnìjší k pøebývání s námi, Hospodine Bože, pøivozuješ. 20 Požehnaný Pán, každého dne nás osýpá dary svými, Bùh silný spasení našeho. Sélah. 21 Onꜜ jest Bùh silný náš, Bùh silný k hojnému spasení. Hospodin Pán z smrti vyvodí. 22 Raní zajisté Bùh hlavu nepøátel svých, a vrch hlavy vlasatý chodícího v høíších svých. 23 Øekltì Pán: Zaseꜜ vyvedu své, jako z Bázan, zase vyvedu z hlubokosti moøské. 24 A protož noha tvá zbrocena bude ve krvi, i jazyk psù tvých krví nepøátelskou. 25 Spatøili slavné jití tvé, Bože, jití silného Boha mého a krále mého v svatyni. 26 Napøed šli zpìváci, z zadu hrající na nástroje hudebné, u prostøed pak dìveèky bubnující. 27 V shromáždìních dobroøeète Bohu Pánu, kteøíž jste z národu Izraelského. 28 Tu aꜜ jest Beniamin malièký, kterýž je opanoval, tu knížata z Judy a houfové jejich, knížata z Zabulona, i knížata z Neftalíma. 29 Obdaøil tì Bùh tvùj silou. Potvrdiž, Bože, což jsi mezi námi vzdìlal, 30 Z chrámu svého nad Jeruzalémem, do nìhož tobì pøinášeti budou králové dary. 31 Zahub zástup kopidlníkù, sebrání mocných vùdcù i lidu bujného, pyšnì vykraèující s kusy støíbra; rozptyl lidi žádostivé válek. 32 Pøijdouꜜ nejvzácnìjší z Egypta, Mouøenínská zemì rychle vztáhne ruku svou k Bohu. 33 Království zemì zpívejte Bohu, žalmy zpívejte Pánu, Sélah, 34 Tomu, kterýž se vznáší nad nebem nebes starodávních; aj, vydává hlas svùj, hlas pøemocný. 35 Dejte èest síly Bohu, jehož dùstojnost nad Izraelem, a velikomocnost jeho na oblacích. 36 Pøehrozný jsi, ó Bože, z svatých pøíbytkù svých. Bùh silný Izraelský, onꜜ dává moc a sílu lidu svému, Bùh požehnaný.