1 Poslouchejte, synové, uèení otcova, a pozorujte, abyste poznali rozumnost. 2 Nebo nauèení dobré dávám vám, neopouštìjtež zákona mého. 3 Když jsem byl syn u otce svého mladièký, a jediný pøi matce své, 4 On vyuèoval mne a øíkal mi: Aꜜ se chopí výmluvností mých srdce tvé, ostøíhej pøikázaní mých, a živ budeš. 5 Nabuï moudrosti, nabuï rozumnosti; nezapomínej, ani se uchyluj od øeèí úst mých. 6 Neopouštìjž jí, a bude tì ostøíhati; miluj ji, a zachová tì. 7 Pøednì moudrosti, moudrosti nabývej, a za všecko jmìní své zjednej rozumnost. 8 Vyvyšuj ji, a zvýšíꜜ tì; poctí tì, když ji pøijmeš. 9 Pøidá hlavì tvé pøíjemnosti, korunou krásnou obdaøí tì. 10 Slyš, synu mùj, a pøijmi øeèi mé, a tak rozmnoží se léta života tvého. 11 Cestì moudrosti uèím tì, vedu tì stezkami pøímými. 12 Když choditi budeš, nebude ssoužen krok tvùj, a pobìhneš-li, neustrèíš se. 13 Chopiž se uèení, nepouštìj, ostøíhej ho, nebo ono jest život tvùj. 14 Na stezku bezbožných nevcházej, a nekráèej cestou zlostníkù. 15 Opusꜜ ji, nechoï po ní, uchyl se od ní, a pomiò jí. 16 Neboꜜ nespí, leè zlost provedou; anobrž zahánín bývá sen jejich, dokudž ku pádu nepøivodí, 17 Proto že jedí chléb bezbožnosti, a víno loupeží pijí. 18 Ale stezka spravedlivých jako svìtlo jasné, kteréž rozmáhá se, a svítí až do pravého dne. 19 Cesta pak bezbožných jako mrákota; nevìdí, na èem se ustrèiti mohou. 20 Synu mùj, slov mých pozoruj, k øeèem mým nakloò ucha svého. 21 Nechaꜜ neodcházejí od oèí tvých, ostøíhej jich u prostøed srdce svého. 22 Nebo životem jsou tìm, kteøíž je nalézají, i všemu tìlu jejich lékaøstvím. 23 Pøede vším, èehož se støíci sluší, ostøíhej srdce svého, nebo z nìho pochází život. 24 Odlož od sebe pøevrácenost úst, a zlost rtù vzdal od sebe. 25 Oèi tvé aꜜ k dobrým vìcem patøí, a víèka tvá aꜜ pøímì hledí pøed tebou. 26 Zvaž stezku noh svých, a všecky cesty tvé aꜜ jsou spraveny. 27 Neuchyluj se na pravo ani na levo, odvraꜜ nohu svou od zlého.