1 Dále pak, bratøí moji, radujte se v Pánu. Jednostejných vìcí vám psáti mnì se jistì nestýštì, vám pak to bezpeèné jest. 2 Vizte psy, vizte zlé dìlníky, vizte roztržku. 3 Nebo myꜜ jsme obøízka, kteøíž duchem sloužíme Bohu, a chlubíme se v Kristu Ježíši, a nedoufáme v tìle, 4 Aèkoli i já mohl bych doufati v tìle. Zdá-liꜜ se komu jinému, že by mohl doufati v tìle, já mnohem více, 5 Obøezán jsa osmého dne, jsa z rodu Izraelského, pokolení Beniaminova, Žid z Židù, podle zákona farizeus, 6 A z strany horlivosti protivník církve, z strany pak spravedlnosti zákonní jsa bez úhony. 7 Ale to, což mi bylo jako zisk, položil jsem sobì pro Krista za škodu. 8 Nýbrž i všecky vìci pokládám škodou býti pro vyvýšenost známosti Krista Ježíše Pána mého, pro nìjž jsem to všecko ztratil, a mám to jako za smetí, jedné abych Krista získal, 9 A v nìm nalezen byl nemající své spravedlnosti, kteráž jest z Zákona, ale tu, kteráž jest z víry Kristovy, spravedlnost, kterážto jest z Boha a u víøe záleží, 10 Abych tak poznal jej, a divnou moc vzkøíšení jeho, a spoleènost utrpení jeho, pøipodobòuje se k smrti jeho, 11 Zda bych tak pøišel k vzkøíšení z mrtvých. 12 Ne že bych již dosáhl, aneb již dokonalým byl, ale snažnì bìžím, zda bych i dostihnouti mohl, naèež uchvácen jsem od Krista Ježíše. 13 Bratøí, jáꜜ nemám za to, že bych již dosáhl. 14 Ale to jedno èiním, na ty vìci, kteréž jsou za mnou, zapomínaje, k tìm pak, kteréž jsou pøede mnou, úsilnì chvátaje, k cíli bìžím, k odplatì svrchovaného povolání Božího v Kristu Ježíši. 15 Protož kteøížkoli jsme dokonalí, to smýšlejme. A pakli v èem jinak smyslíte, i toꜜ vám Bùh zjeví. 16 Ale k èemuž jsme již pøišli, v tom pøi jednostejném zùstávejme pravidle a jednostejnì smysleme. 17 Spolunásledovníci moji buïte, bratøí, a šetøte tìch, kteøíž tak chodí, jakož máte pøíklad na nás. 18 Neboꜜ mnozí chodí, o nichž jsem èastokrát pravil vám a nyní s pláèem pravím, žeꜜ jsou nepøátelé køíže Kristova, 19 Jichžto konec jest zahynutí, jejichžto bùh jest bøicho, a sláva jejich v mrzkostech jejich, kteøíž o zemské vìci stojí. 20 Ale naše mìšꜜanství jestiꜜ v nebesích, odkudž i Spasitele oèekáváme Pána Jezukrista, 21 Kterýž promìní to tìlo naše ponížené, tak aby bylo podobné k tìlu slávy jeho, podle mocnosti té, kteroužto on mocen jest i všecky vìci podmaniti sobì.