1 V ten den èteno jest v knize Mojžíšovì, tak že lid slyšeti mohl. I nalezeno v ní napsáno, že nemá vjíti Ammonitský a Moábský do shromáždìní Božího až na vìky, 2 Proto že nevyšli proti synùm Izraelským s chlebem a s vodou, ale najali ze mzdy proti nim Baláma, aby jim zloøeèil, aèkoli obrátil Bùh náš to zloøeèení v požehnání. 3 Stalo se pak, když slyšeli zákon, že odmísili všecky pøimíšené od Izraele. 4 Ale pøed tím Eliasib knìz, správce komory domu Boha našeho, spøíznil se s Tobiášem. 5 Kterémuž udìlal pokoj veliký, kdež prvé skládali dary, kadidlo a nádoby, a desátky z obilé, mstu a oleje nového, naøízené Levítùm a zpìvákùm i vrátným, též i obìt knìžím. 6 Ale když se to vše dálo, nebyl jsem v Jeruzalémì. Nebo léta tøidcátého druhého Artaxerxa krále Babylonského pøišel jsem k králi, a po pøebìhnutí let, vyžádán jsem na králi. 7 Když jsem pak pøišel do Jeruzaléma, srozumìl jsem tomu zlému, co uèinil Eliasib pro Tobiáše, udìlav mu pokoj v síních domu Božího. 8 Což mi se velmi nelíbilo. Protož vyházel jsem všecko nádobí domu Tobiášova ven z toho pokoje. 9 A rozkázal jsem oèistiti ty pokoje. I vnesl jsem tam zase nádoby domu Božího, dary a kadidlo. 10 Potom dovìdìv se, že dílové Levítùm nebyli dáváni, a že rozbìhli se jeden každý na svou rolí, Levítové i zpìváci vedoucí práci, 11 Protož domlouval jsem se na starší, øka: Proè jest opuštìn dùm Boží? A shromáždiv je, postavil jsem je na místì jejich. 12 A všecken Juda pøinášeli desátky obilé, mstu a oleje nového do skladù. 13 A ustanovil jsem úøedníky nad sklady: Selemiáše knìze, a Sádocha uèitele, a Pedaiáše z Levítù, pøidav k nim Chanana syna Zakurova, syna Mattaniášova; nebo za vìrné jmíni byli. A ti mìli rozdìlovati bratøím svým. 14 Budiž pamìtliv na mne, Bože mùj, pro to, a nevyhlazuj dobrodiní mých, kteráž jsem prokázal k domu Boha svého i k službám jeho. 15 V tìch dnech vidìl jsem v Judstvu, ani tlaèí presem v sobotu, a pøinášejí snopy, kteréž nakládali na osly, též víno, hrozny, fíky i všeliká bøemena, a snášejí v den sobotní do Jeruzaléma. I domlouval jsem jim v ten den, když prodávali potravu. 16 Tyrští také, kteøíž bydlili v nìm, nosili ryby i všelijaké koupì, a prodávali v sobotu synùm Juda, a to v Jeruzalémì. 17 Protož jsem domlouval starším Judským, a øekl jsem jim: Jaká jest to nepravost, kterouž èiníte, poškvròujíce dne sobotního? 18 Zdaliž jsou tak neèinili otcové vaši? Proèež Bùh náš pøivedl na nás všecko toto zlé, i na toto mìsto, a vy pøidáváte hnìvivosti na Izraele, poškvròujíce soboty. 19 Když tedy byly v stínu brány Jeruzalémské pøed sobotou, rozkázal jsem zavøíti brány, a rozkázal jsem, aby jich neotvírali až po sobotì. K tomu i z služebníkù svých nìkteré postavil jsem v bránì, aby náklad nebyl vezen do mìsta v sobotu. 20 Protož zùstali kupci a prodavaèi všelijakých vìcí prodajných vnì pøed Jeruzalémem, jednou i podruhé. 21 I osvìdèil jsem se jim, øka jim: Proè zùstáváte pøes noc naproti zdi? Uèiníte-li to více, vztáhnu ruku na vás. Od té chvíle nepøicházeli v sobotu. 22 Rozkázal jsem pak Levítùm, aby se oèistili, a pøijdouce, ostøíhali bran, a svìtili den sobotní. Také i v tom pamatuj na mne, Bože mùj, a buï mi milostiv podlé množství milosrdenství svého. 23 V tìch dnech spatøil jsem také Židy, kteøíž byli pojali ženy Azotské, Ammonitské a Moábské, 24 An synové jejich mluvili od polu Azotsky, a neumìli mluviti Židovsky, ale podlé jazyku každého toho lidu. 25 Protož domlouval jsem jim, a zloøeèil jsem jim, a nìkteré z nich bil jsem a rval, pøísahou je zavazuje skrze Boha, øka: Budete-li dávati dcery své synùm jejich, aneb bráti dcery jejich synùm svým neb sobì, zloøeèení budete. 26 Zdaliž tím nezhøešil Šalomoun král Izraelský? Ješto ve mnohých národech nebylo krále jemu podobného, kterýž byl milý Bohu svému, tak že ustanovil jej Bùh králem nade vším Izraelem, však i toho k høíchu pøivedly ženy cizozemky. 27 A vám zdali povolíme, abyste se dopouštìli všeho toho zlého velikého, a pøestupovali proti Bohu svému, pojímajíce ženy cizozemky? 28 Z synù pak Joiady syna Eliasiba, knìze nejvyššího, jeden byl zeꜜ Sanballata Choronského, kteréhož jsem zahnal od sebe. 29 Budiž pamìtliv na to, Bože mùj, proti tìm, kteøíž poškvròují knìžství, a smlouvy knìžské i Levítské. 30 Protož jsem je vyèistil od všelikého cizozemce, a ustanovil jsem zase tøídy knìžím a Levítùm, jednomu každému v práci jeho, 31 I nošení døíví k obìtem èasy uloženými, též i prvotin. Budiž pamìtliv na mne, Bože mùj, k mému dobrému.