1 I stalo se, když uslyšel Sanballat a Tobiáš, a Gesem Arabský i jiní nepøátelé naši, že bych vystavìl zed, a že nezùstalo v ní mezery, aèkoli jsem ještì až do toho èasu nevstavil vrat do bran, 2 Že poslal Sanballat a Gesem ke mnì, øka: Pøiï, a rozmluvíme spolu ve vsi na rovinách Ono. Ale oni mé zlé obmýšleli. 3 Takž jsem poslal k nim posly, øka: Dílo veliké dìlám, protož nemohu odjíti. Což se má meškati dílo, když bych je opustì, k vám sjíti mìl? 4 I posílali ke mnì na týž zpùsob ètyøikrát, a odpovìdìl jsem jim týmiž slovy. 5 Potom poslal ke mnì Sanballat na tentýž zpùsob po páté služebníka svého s listem otevøeným. 6 V kterémž bylo psáno: Slyší se mezi národy, jakž Gasmu praví, že ty a Židé myslíte se zprotiviti, a že ty proto stavíš zed, abys králem jejich byl, jakž se to dokoná. 7 Také žes i proroky postavil, aby hlásali o tobì v Jeruzalémì, økouce: Král v Judstvu. Nyní tedy uslyší král ty vìci. Protož pøiï, a poradíme se spolu. 8 Tedy poslal jsem k nìmu, øka: Neníꜜ toho nic, což ty pravíš, ale sám sobì to vymýšlíš. 9 Nebo všickni ti nás ustrašiti se snažovali, myslíce: Oslábnou ruce jejich pøi díle, a nedokoná se to. Ale však ty, ó Bože, posilò rukou mých. 10 A když jsem všel do domu Semaiáše syna Delaiášova, syna Mehetabelova, kterýž se byl zavøel, øekl mi: Sejdìme se do domu Božího, do vnitøku chrámu, a zavøeme dvéøe chrámové; nebo pøijdou, chtíc tì zamordovati. A to v noci pøijdou, aby tì zamordovali. 11 Jemuž jsem øekl: Takový-liž by muž, jako jsem já, utíkati mìl? Aneb kdo jest tak, jako jsem já, ješto by vejda do chrámu, živ byl? Nevejduꜜ. 12 I poznal jsem, a aj, Bùh neposlal ho, ale proroctví to mluvil proti mnì, že ho Tobiáš a Sanballat byli ze mzdy najali. 13 Proto pak ze mzdy byl najat, abych já ustrašen jsa, uèinil to a zhøešil, aby mi to bylo u nich k zlé povìsti, èímž by mi utrhali. 14 Budiž pamìtliv, mùj Bože, na Tobiáše a Sanballata, podlé tìch skutkù jejich, i na Noadii prorokyni, a na jiné proroky, kteøíž strašili mne. 15 A tak dodìlána jest zed ta pìtmecítmého dne mìsíce Elul v padesáti a dvou dnech. 16 To když uslyšeli všickni nepøátelé naši, a vidìli všickni národové, kteøíž byli vùkol nás, ulekli se velmi; nebo poznali, že od Boha našeho pùsobeno bylo dílo to. 17 Také v tìch dnech i listy èasto posílali pøednìjší Judští k Tobiášovi, tolikéž od Tobiáše docházely k nim. 18 Nebo mnozí v Judstvu mìli s ním pøísahu, proto že byl zetìm Sechaniáše syna Arachova, a Jochanan syn jeho pojal byl dceru Mesullama syna Berechiášova. 19 K tomu i dobré èiny jeho vypravovali pøede mnou, a øeèi mé vynášeli k nìmu. Listy pak posílal Tobiáš, aby mne ustrašil.