1 Ale stane se v posledních dnech, že utvrzena bude hora domu Hospodinova na vrchu hor, a vyvýšena nad pahrbky, i pohrnou se k ní národové. 2 A pùjdou lidé mnozí, øíkajíce: Poïte, a vstupme na horu Hospodinovu, totiž do domu Boha Jákobova, a bude nás vyuèovati cestám svým, i budeme choditi po stezkách jeho. Nebo z Siona vyjde zákon, a slovo Hospodinovo z Jeruzaléma. 3 Onꜜ bude souditi mezi národy mnohými, a trestati bude národy silné za dlouhé èasy. I skují meèe své v motyky, a oštípy své v srpy. Nepozdvihne národ proti národu meèe, a nebudou se více uèiti boji. 4 Ale sedìti bude každý pod vinným kmenem svým, a pod fíkovím svým, a nebude žádného, kdo by pøestrašil; nebo ústa Hospodina zástupù mluvila. 5 Všickni zajisté národové choditi budou jeden každý ve jménu boha svého, ale my choditi budeme ve jménu Hospodina Boha našeho na vìky vìkù. 6 V ten den, dí Hospodin, zberu zase kulhavou, a zahnanou shromáždím, i tu, kteréž jsem zle èinil. 7 I dám té kulhavé potomky, a pryè zahnané národ silný, a bude kralovati Hospodin nad nimi na hoøe Sion od tohoto èasu až na vìky. 8 A tak ty vìže bravná, bašto dcery Sionské, až k tobì pøijde, pøijde, pravím, panování první, a království k dceøi Jeruzalémské. 9 Proèež nyní tak velice køièíš? Zdaliž není žádného krále v tobì? Zdali rádce tvùj zahynul, že tì zachvátila bolest jako rodièku? 10 Pracujž ku porodu a úpìj, dcero Sionská, jako rodièka; nebo již vyjdeš z mìsta, a budeš bydliti na poli, a pøijdeš až do Babylona. Tam vytržena budeš, tam tì vykoupí Hospodin z ruky nepøátel tvých. 11 Sbírajíꜜ se nyní sic proti tobì národové mnozí, øíkající: Nechꜜ jest poškvrnìn Sion, a nechꜜ se podívají na to oèi naše. 12 Však oni neznají myšlení Hospodinových, aniž rozumìjí radì jeho, že je shromažïuje jako snopy na humno. 13 Vstaniž a mlaꜜ, dcero Sionská; nebo rok tvùj uèiním železný, a kopyta tvá uèiním ocelivá. I zetøeš národy mnohé, a posvìtím Hospodinu jmìní jejich, a zboží jejich Pánu vší zemì.