1 Zhøešil-li by èlovìk, tak že slyše hlas zakletí a jsa svìdkem toho, což vidìl neb slyšel, a neoznámil by, poneseꜜ pokutu za nepravost svou. 2 Aneb jestliže by se dotkl èlovìk nìkteré vìci neèisté, buïto tìla zvìøi neèisté, buïto tìla hovada neèistého, aneb tìla žížaly neèisté, a bylo by to skryto pøed ním, tedy neèistý bude a vinen jest. 3 Aneb jestliže by se dotkl neèistoty èlovìka, jaká by koli byla neèistota jeho, kterouž se poškvròuje, a bylo by to skryto pøed ním, a potom poznal by to, vinen jest. 4 Aneb jestliže by se kdo zapøisáhl, vynášeje to rty svými, že uèiní nìco zlého aneb dobrého, a to o jakékoli vìci, o níž èlovìk s pøísahou obyèej má mluviti, a bylo by to skryto pøed ním, a potom by poznal, že vinen jest jednou vìcí z tìch, 5 Když tedy vinen bude jednou vìcí z tìch: vyzná høích svùj, 6 A pøivede obìt za vinu svou Hospodinu, za høích svùj, kterýmž zhøešil, samici z dobytku drobného, ovci aneb kozu za høích, a oèistíꜜ jej knìz od høíchù jeho. 7 A pakli by s to býti nemohl, aby dobytèe obìtoval, tedy pøinese obìt za vinu svou, kterouž zhøešil, dvì hrdlièky aneb dvé holoubátek Hospodinu, jedno v obìt za høích a druhé v obìt zápalnou. 8 I pøinese je k knìzi, a on obìtovati bude nejprvé to, kteréž má býti v obìt za høích, a nehtem natrhne hlavy jeho naproti tylu jeho, však nerozdìlí jí. 9 I pokropí krví z obìti za høích strany oltáøe, a což zùstane krve, vytlaèí ji k spodku oltáøe; nebo obìt za høích jest. 10 Z druhého pak uèiní obìt zápalnou vedlé obyèeje. A tak oèistí jej knìz od høíchu jeho, kterýmž zhøešil, a bude mu odpuštìn. 11 A pakli nemùže s to býti, aby pøinesl dvì hrdlièky aneb dvé holoubátek, tedy pøinese obìt svou ten, kterýž zhøešil, desátý díl míry efi mouky bìlné v obìt za høích. Nenalejeꜜ na ni oleje, aniž položí na ni kadidla, nebo obìt za høích jest. 12 Kterouž když pøinese k knìzi, tedy knìz vezma z ní plnou hrst svou, pamìtné její, páliti to bude na oltáøi mimo obìt ohnivou Hospodinu, obìt za høích jest. 13 I oèistí jej knìz od høíchu jeho, kterýmž zhøešil v kterékoli vìci z tìch, a budeꜜ mu odpuštìn; ostatek pak bude knìzi jako pøi obìti suché. 14 Mluvil opìt Hospodin k Mojžíšovi, øka: 15 Kdyby èlovìk pøestoupil pøestoupením, a zhøešil by z poblouzení, ujímaje vìcí posvìcených Hospodinu: tedy pøinese obìt za vinu svou Hospodinu, skopce bez poškvrny z drobného dobytka, podlé ceny tvé, nejníž za dva loty støíbra, vedlé lotu svatynì, za vinu. 16 A tak, což zhøešil, ujímaje posvìcených vìcí, nahradí, a pátý díl nad to pøidá, dada to knìzi; knìz pak oèistí jej skrze skopce obìti za vinu, a bude jemu odpuštìna. 17 Jestliže by pak èlovìk zhøešil, a uèinil by proti nìkterému ze všech pøikázaní Hospodinových, èehož by nemìlo býti, neznaje toho, a byl by vinen, rovnì též ponese nepravost svou. 18 A pøivede skopce bez poškvrny z drobného dobytka vedlé ceny tvé v obìt za vinu k knìzi. I oèistí jej knìz od poblouzení jeho, kterýmž pobloudil a o nìmž nevìdìl, a bude mu odpuštìno. 19 Obìt za provinìní jest, nebo zavinil Hospodinu.