1 To když uslyšeli všickni králové, kteøíž bydlili za Jordánem, na horách i na rovinách, a na všem bøehu moøe velikého naproti Libánu: Hetejský, Amorejský, Kananejský, Ferezejský, Hevejský a Jebuzejský, 2 Sebrali se spolu, aby bojovali proti Jozue a proti Izraeli jednomyslnì. 3 Ale obyvatelé Gabaon uslyšavše, co uèinil Jozue Jerichu a Hai, 4 Uèinili i oni chytøe. Nebo odšedše, ukázali se, jako by zdaleka poslové byli, a vzali pytle staré na osly své, a kožené láhvice vinné vetché, zedrané a zzašívané, 5 Obuv také starou a splácenou na nohy své, též šaty otøelé na sebe; a všecken chléb, kterýž sobì na cestu vzali, vyschlý byl a zdrobený. 6 I šli k Jozue do ležení v Galgala, a øekli jemu i mužùm Izraelským: Z zemì daleké jsme pøišli, protož nyní uèiòte s námi smlouvu. 7 Tedy odpovìdìli muži Izraelští k Hevejským: Snad u prostøed nás vy bydlíte, i kterakž bychom s vámi uèinili smlouvu? 8 Ale oni odpovìdìli Jozue: Služebníci tvoji jsme. Jimž øekl Jozue: Kdo pak jste, a odkud jste pøišli? 9 Odpovìdìli jemu: Z zemì velmi daleké pøišli služebníci tvoji ve jménu Hospodina Boha tvého; nebo jsme slyšeli povìst jeho a všecky vìci, kteréž èinil v Egyptì. 10 A všecko, což uèinil dvìma králùm Amorejským, kteøíž bydlili za Jordánem, Seonovi, králi Ezebon, a Ogovi, králi Bázan, kterýž byl v Astarot. 11 I øekli nám starší naši a všickni obyvatelé zemì naší tìmito slovy: Nabeøte sobì potravy na cestu, a jdìte jim vstøíc, a rcete jim: Služebníci vaši jsme, protož nyní uèiòte s námi smlouvu. 12 Totoꜜ jest chléb náš; horký jsme na cestu vzali z domù svých v ten den, když jsme vyšli, abychom k vám šli, a hle, nyní již vyschl a zdrobil se. 13 A tyto kožené láhvice vinné nové byly, když jsme je naplnili, a již hle, potrhané jsou; tolikéž tento odìv náš a obuv naše zvetšela, pro pøílišnou cesty dalekost. 14 I pøijali to muži ti z pokrmù jejich, a úst Hospodinových neotázali se. 15 A uèinil s nimi Jozue pokoj, a všel s nimi v smlouvu, aby jich pøi životu zanechal; také i knížata shromáždìní pøísahu jim uèinili. 16 Po tøech pak dnech, po té smlouvì s nimi uèinìné, uslyšeli, že by velmi blízko jich byli, a že by u prostøed nich bydlili. 17 Jdouce tedy synové Izraelští, pøitáhli k mìstùm jejich tøetího dne; mìsta pak jejich byla Gabaon a Kafira a Berot a Kariatjeharim. 18 Ale nezbili jich synové Izraelští, proto že pøísahu jim uèinili knížata shromáždìní skrze Hospodina Boha Izraelského. A reptalo všecko shromáždìní proti knížatùm. 19 Tedy øekla všecka knížata všemu shromáždìní: My jsme jim pøísahu uèinili skrze Hospodina Boha Izraelského, protož nyní nemùžeme se jich dotknouti. 20 Toto jim uèiníme: Zanecháme jich pøi životu, aby nebylo na nás rozhnìvání pro pøísahu, kterouž jsme jim uèinili. 21 Øekli jim knížata i to: Nechꜜ jsou živi a drva sekají, a vodu nosí všemu shromáždìní. I pøestali na tom, jakož jim mluvila knížata. 22 Povolal jich pak Jozue a mluvil k nim, øka: Proè jste nás podvedli, økouce: Velmi jsme dalecí od vás? A vy u prostøed nás bydlíte. 23 Protož nyní zloøeèení jste, a nepøestanou z vás služebníci, a kteøíž by døíví sekali a vodu nosili do domu Boha mého. 24 Kteøíž odpovídajíce Jozue, øekli: Za vìc jistou oznámeno bylo služebníkùm tvým, kterak pøikázal Hospodin Bùh tvùj Mojžíšovi služebníku svému, dáti vám zemi tuto, a vyhladiti všecky obyvatele zemì této pøed tváøí vaší; protož strachovali jsme se vás, bojíce se za životy své pøed vámi, a uèinili jsme to. 25 A hle, nyní v ruce tvé jsme; cožꜜ se dobrého a spravedlivého vidí uèiniti s námi, to uèiò. 26 I uèinil jim tak, a vysvobodil je z rukou synù Izraelských, aby jich nepobili. 27 A ustanovil je Jozue v ten den, aby døíví sekali a vodu nosili všemu shromáždìní, i k oltáøi Hospodinovu, až do tohoto dne, na místì, kteréž by vyvolil.