7
Zhøešili pak synové Izraelští pøestoupením pøi vìcech proklatých; nebo Achan, syn Charmi, syna Zabdi, syna Záre, z pokolení Juda, vzal nìco z vìcí proklatých. Proèež rozpálila se prchlivost Hospodinova na syny Izraelské. Nebo když poslal Jozue muže nìkteré od Jericha do Hai, kteréž bylo blízko Betaven, k východní stranì Bethel, a mluvil k nim, øka: Vstupte a shlédnìte zemi, vstoupili tedy muži ti, a shlédli Hai. Kteøížto navrátivše se k Jozue, øekli jemu: Nechꜜ nevstupuje všecken lid tento, okolo dvou tisíc mužù neb okolo tøí tisícù mužù nechꜜ vstoupí, a dobudouꜜ Hai; neobtìžuj všeho lidu, vysílaje jej tam, nebo málo jest onìchno. Tedy vytáhlo jich z lidu tam okolo tøí tisíc mužù, a utekli pøed muži mìsta Hai. I zabili z nich obyvatelé Hai okolo tøidcíti a šesti mužù, a honili je od brány až k Sabarim, a porazili je, když s vrchu utíkali. I rozpustilo se srdce lidu, a bylo jako voda. Tedy Jozue roztrhl roucho své, a padl tváøí svou na zem pøed truhlou Hospodinovou, a ležel až do veèera, ano i starší Izraelští, a sypali prach na hlavy své. I øekl Jozue: Ach, Panovníèe Hospodine, proè jsi kdy pøevedl lid tento pøes Jordán, abys nás vydal v ruku Amorejského, tak aby nás zahubil? Ó kdybychom byli radìji zùstali za Jordánem. Ó Pane, což mám øíci, když již lid Izraelský utíká pøed nepøátely svými? Nebo uslyšíce Kananejští a všickni obyvatelé zemì, obklíèí nás vùkol, a vyhladí jméno naše z zemì. I což to uèiníš jménu svému velikému? 10 I øekl Hospodin k Jozue: Vstaò. Proè jsi padl na tváø svou? 11 Zhøešil Izrael, tak že smlouvu mou pøestoupili, kterouž jsem jim pøikázal; nebo jsou i vzali z vìcí proklatých, k tomu i ukradli, také i sklamali, nad to i odložili mezi nádobí svá. 12 Protož nebudou moci synové Izraelští ostáti pøed nepøátely svými, utíkati budou pøed nepøátely svými, nebo poškvrnili se vìcí proklatou. Nebuduꜜ více s vámi, leè vyhladíte prokletí to z prostøedku svého. 13 Vstaò, posvìꜜ lidu a rci: Posvìꜜte se k zítøku; nebo takto praví Hospodin Bùh Izraelský: Vìc proklatá jest u prostøed tebe, Izraeli, nebudeš moci ostáti pøed nepøátely svými, dokudž neodejmeš prokletí toho z prostøedku svého. 14 Protož pøistupovati budete ráno po pokoleních svých, a pokolení, kteréž ukáže Hospodin, pøistupovati bude po rodech, takž rod, kterýž ukáže Hospodin, pøistupovati bude po domích, a dùm, kterýž ukáže Hospodin, pøistupovati bude po osobách. 15 Kdož pak postižen bude vinný vìcí proklatou, ohnìm spálen bude, on i všecko, což jeho jest, proto že pøestoupil smlouvu Hospodinovu, a že uèinil nešlechetnost v Izraeli. 16 Vstav tedy Jozue ráno, kázal pøistupovati Izraelovi po pokoleních jejich. I postiženo jest pokolení Judovo. 17 Tedy když kázal pøistupovati èeledem Juda, postižena jest èeled Záre. Potom kázal pøistupovati èeledi Záre po osobách, a postižen jest Zabdi. 18 I kázal pøistupovati domu jeho po osobách, i postižen jest Achan, syn Charmi, syna Zabdi, syna Záre z pokolení Judova. 19 I øekl Jozue Achanovi: Synu mùj, dej, prosím, chválu Hospodinu Bohu Izraelskému, a vyznej se jemu, a oznam mi aspoò již, co jsi uèinil, netaj již toho pøede mnou. 20 Tedy odpovídaje Achan k Jozue, øekl: Pravdaꜜ jest, já jsem zhøešil proti Hospodinu Bohu Izraelskému, tak že to a toto jsem uèinil. 21 Vidìl jsem mezi loupeží plášꜜ jeden Babylonský pìkný, a dvì stì lotù støíbra, a prut zlatý jeden, padesáte lotù ztíží, èehož požádav, vzal jsem to, a aj, jsou ty vìci skryté v zemi prostøed stanu mého, a støíbro pod tím. 22 Tedy poslal Jozue posly, kteøíž bìželi do stanu, a aj, bylo to skryto v stanu jeho, a støíbro pod tím. 23 A vzavše to z stanu, pøinesli k Jozue a ke všechnìm synùm Izraelským, a položili ty vìci pøed Hospodinem. 24 Vzav tedy Jozue a všecken Izrael s ním Achana, syna Záre, a støíbro i plášꜜ, i prut zlatý, i syny jeho, i dcery jeho, voly a osly, dobytek i stan jeho i všecko, což mìl, vyvedli je do údolí Achor. 25 Kdež øekl Jozue: Proè jsi zkormoutil nás? Zkormutiž tebe Hospodin v tento den. I uházel jej všecken lid kamením, a spálili je ohnìm, ukamenovavše je kamením. 26 Potom nametali naò hromadu kamení velikou, kteráž trvá až do tohoto dne; a tak odvrácen jest Hospodin od hnìvu prchlivosti své. Protož nazváno jest jméno místa toho údolí Achor, až do dnešního dne.