1 Nastrojil pak byl Hospodin rybu velikou, aby požøela Jonáše. I byl Jonáš v støevách té ryby tøi dni a tøi noci. 2 I modlil se Jonáš Hospodinu Bohu svému v støevách té ryby, 3 A øekl: Z ssoužení svého volal jsem k Hospodinu, a ozval se mi; z bøicha hrobu køièel jsem, a vyslyšel jsi hlas mùj. 4 Nebo jsi mne uvrhl do hlubiny, do prostøed moøe, a øeka obklíèila mne; všecka vlnobití tvá i rozvodnìní tvá na mne se svalila. 5 Bylꜜ jsem již øekl: Vyhnán jsem od oèí tvých, ale ještìꜜ pohledím na tvùj svatý chrám. 6 Obklíèily mne vody až k duši, propast obklíèila mne, lekno otoèilo se okolo hlavy mé. 7 Až k spodkùm hor dostal jsem se, zemì závorami svými zalehla mi na vìènost, ty jsi však vysvobodil od porušení život mùj, ó Hospodine Bože mùj. 8 Když se svírala ve mnì duše má, na Hospodina jsem se rozpomínal, i pøišla k tobì modlitba má do chrámu svatého tvého. 9 Kteøíž ostøíhají marností pouhých, dobroty Boží se zbavují. 10 Já pak s hlasem díkèinìní obìtovati budu tobì; což jsem slíbil, splním. Hojné vysvobození jest u Hospodina. 11 Rozkázal pak byl Hospodin rybì té, i vyvrátila Jonáše na bøeh.